KOMENTÁŘE A ŘEŠENÍ

Pokud vám připadá, že v příbězích něco chybí, tak vám to připadá správně. Chybí tam jedna až čtyři pětiny.

Jděte k doubku na hráz mezi rybníky Krob a Prutník.

Neúplné příběhy jsou vždy tvořeny jen některými fázemi dramatického dějového oblouku. Těch je pět. použité fáze pak jedničkami kódují číslo ve dvojkové soustavě. To je třeba přivést na písmeno.

JZ cíp Starého r.

Myš má hlad. Nejen myš má hlad. A myš to ví.

Najděte cestu k od myši k latinskému názvu pro její krmivo. Cestou se vyhněte predátorům. Čtěte každé páté písmeno.

Jděte ke smrku 30 metrů jihozápadně od Dřevěného Mlýna.

Myš hledá cestu ke své potravě, kterou je obilí, které spadá do čeledi lipnicovité, tedy Poaceae. Cestou bludištěm se musí vyhnout predátorům, kteří by sežrali ji. Po cestě čte každé páté písmeno, jak napovídá tvar nesprávné cesty k sýru.

Most Mlýnka u mlýna z prken.

Kdo si dokreslí jedenáct chybějících dílků, vytvoří šestnáctiúhelník opsaný.

Umístěte dílky na plánek Afriky z 26 dílků a přečtěte po řádcích.

Jděte k dubu 15 metrů jihovýchodně od shybky Mlýnky pod Starou Bílovkou.

Dílky, z nichž je zadání sestaveno, představují dílky mapy Afriky. Ta je sestavena do nepravidelného útvaru, ve kterém by bylo celkem 26 dílků. Jejich označení písmeny po řádcích pak slouží k vytvoření tajenky.

Křížení Mlýnka, Stará Bílovka.

Když se tak člověku nedaří, vytáhne, co s sebou dotáh. Sedm slok světýlka rozzáří, když si je představí v notách.

Sedm grafů znázorňuje sedm odlišných melodií jednotlivých slok písně. V každém obrázku jsou vybrány ty, které odpovídají segmentům v sedmisegmentovém zobrazení.

Jděte k dubu 15 metrů východně od mostu přes Odru pod Petřvaldíkem.

Útvary jsou tvořeny celkem sedmi různými grafy, které se od sebe liší poslední čtvrtinou. Stejnou podobu mají i jednotlivé sloky písničky, kde se melodie liší v posledním verši. Každý graf pak jde přisoudit jedné sloce. Použité sloky se pak převedou na segmenty sedmisegmentového zobrazení.

Most na Odře u Petřvaldíku.

Jděte za pomník na křižovatce u hospody v Petřvaldíku.

Text je potřeba přeskládat tak, aby na sebe po způsobu domina navazoval smajlík na konci jedné věty a jeho opis uvnitř následující. Následující věta má pak vždy stejnou délku a strukturu, jako mají pojmenování znaků, z nichž je smajlík sestaven. Ve větě se pak jednou objevuje slovo „tady“. To určuje, které písmeno z těchto pojmenování je potřeba brát do tajenky.

Jezero Za lesem J.

Jděte k jasanu na východní straně tůně Za lesem.

Text je potřeba přeskládat tak, aby na sebe po způsobu domina navazoval smajlík na konci jedné věty a jeho opis uvnitř následující. Následující věta má pak vždy stejnou délku a strukturu, jako mají pojmenování znaků, z nichž je smajlík sestaven. Ve větě se pak jednou objevuje slovo „tady“. To určuje, které písmeno z těchto pojmenování je potřeba brát do tajenky.

Jezero Za lesem J.

Když se tak člověku nedaří, měl by se přemoci zpívat. Nechce-li zůstat tu do září, měl by se na slova dívat.

Plochu lze vyplnit políčky tak, že do každé patří jedna slabika písně. Čára pak spojuje slabiky tvořící tajenku.

Jděte k posedu 150 metrů jižně od tůně Náprstek.

Útvar lze rozložit na čtverečky, kde jich v každém řádku bude střídavě 9 a 8. Stejný počet slabik mají střídavě verše písničky. Lomená čára pak určuje, které slabiky tvoří tajenku.

Jdi ku krytu prstu.

Jděte k jasanu 10 metrů severovýchodně od Pasečného mostu.

Jednotlivé sloupce vždy nějakým způsobem kvantifikují nějakou vlastnost slova. Počet použitých sloupců pak určuje jeho délku. Slova je třeba zpětně rekonstruovat do smysluplného celku.

…na trojmezí nádrží, první Jezerní, druhá nazvaná podle bídy, třetí též Velká.

Jděte ke chmelu při západním cípu Jezerního rybníka.

Jednotlivé řádky vždy popsaným způsobem kvantifikují nějakou vlastnost slova. Slova je třeba zpětně rekonstruovat do smysluplného celku.

Jděte tedy na trojmezí nádrží, první Jezerní, druhá nazvaná podle bídy, třetí též Velká.

Ionty správné délky budou ovlivněny konečnou polohou svých nesprávných protějšků.

Pojmenujte ionty názvy s protiklady. Vyberte ta pojmenování, jejichž délka v písmenech odpovídá délce popisu ve slovech. Přečtěte větu z písmen pojmenování, která odpovídají prvním písmenům slov v popisu. Písmena této věty posuňte o hodnotu od minus třinácti do plus dvanácti podle toho, kde na elektrodě skončí jejich protějšek do páru.

Jděte k vrbě na severní straně propustku pod tratí pří západním cípu Horního rybníka.

Je potřeba odhalit skryté výrazy a jejich párování se přes předponu „ne“. Ve formulacích se nachází vždy jeden prvek v páru, kde počet slov popisu odpovídá počtu písmen skrytých výrazů. Ty tvoří mezitajenku tak, že n. slovo začíná na n. písmeno skrytého výrazu. Tato mezitajenka zní NECOVIMANEPOVIM a čte se po sloupcích. Počáteční písmena zbylých popisů pak dávají další mezitajenku POSUNOUPROTEJSI, která se čte po řádcích. Pokud budu nadále považovat bubliny za ionty, pak zapnu elektrody a ionty se mi seřadí nařádkované ve dvou sloupečcích: kationty odshora +1 až +12 a anionty –1 až –11. Písmena věty NECOVIMANEPOVIM je posunuto o –11 až +12 v abecedě svým parťákem. Ionty už jsou v tu chvíli na stranách, takže nečtu odleva, ale po řádcích.

Strouha pod tratí.

Jděte k javoru 20 metrů jihovýchodně od křížení Strouhy s cyklotrasou.

Tvar zápisu skryté věty určuje správné řazení polí. Těch je 42 jako písmen české abecedy. V některých polích je jedno políčko nesprávně. Pokud vezmu řazení políček uvnitř pole stejně, pak chybné políčko určuje písmeno tajenky.

Šedesát pět stupňů od nádraží město parčík.

Jděte k tisu v jihozápadní části prostranství 800 metrů severně.

Vyznačená hranice dělí útvar na jednoznačně seřazených 42 polí o 42 políčcích. Tvar hranice určuje správné řazení polí. Vyznačená políčka v polích lze převést na písmena české abecedy, pokud vezmu řazení políček uvnitř pole stejně.

Šedesát pět stupňů od nádraží město parčík.

Máte tři stejně dobré tečky. Na začátku jsou všechny na stejném místě.

Tři barevné tečky, jejichž barvy se subtraktivně skládají, se posunují v rastru dvakrát tři a vykreslují slepecká písmena.

Jděte do budovy v severovýchodním rohu zámeckého parku.

Černá tečka na začátku jsou ve skutečnosti slité tři tečky v barvách purpurové, tyrkysové a žluté. Černá barva je výsledkem subtraktivního barevného skládání. V každém dalším kroku se některé tečky pohybují, což znázorňují šipky v jejich nebo složených barvách. Žádná tečka přitom neopustí rastr 2×3. Jejich momentální poloha pak vykresluje písmeno slepecké abecedy.

Kam jde klíč, heslo kafe.

Každý úsek, oddělený středníkem, představuje jedno políčko tabulky. Pokud si je očíslujeme od jedničky, dozvíme se, s kterými dalšími políčky dané políčko sousedí, přičemž některé sousednosti jsou zneplatněné neprostupnou hranicí. Tyto hranice je potřeba do tabulky zakreslit, neboť graficky tvoří tajenku.

Nejsevernější želez přejezd.

Výchozí překlopená písmena představují čtyřmístné kombinace, které nepoužívá Morseova abeceda. Pokud si jejich pozice promítneme do morseovkového stromu, následující znaky vyjadřují počty pohybů vzhůru a dolů ke konečnému písmeni tajenky.

Žádní svatí neschází.

Písnička má 26 unikátních veršů. Pokud se tyto seřadí podle abecedy a s abecedou se spárují, lze je najít v řetězcích v zadání a převést takto na tajenku.

Smyčka jih Butovické.

V zadání se kříží slova začínající na jedinečné písmeno a jejich zápisy v morseovce. Všechna slova jsou zapsána ve shodné šířce 27 bodů. Přesná poloha křížení slova s morseovkou pak určuje písmeno tajenky v abecedě s CH.

Ústředí rodiny.

Stěny bludiště jdou dokreslit tak, aby vytvořili trasu, u níž je při průchodu bludištěm nutné projít každým jeho políčkem. Tyto dokreslené hrany pak reprezentují římská čísla, která jdou převést na písmena.

Koleje Panská.

Členové fiktivního týmu Maštěné ředkvičky popisují své vlastní rozmístění v rastru 2×3 pomocí hodnot bankovek. Každý znak, o kterém pojednávají, je potřeba chápat jako znak Braillova písma a sečíst hodnoty bankovek na pozicích platných teček. Tento výsledek po vydělení stovkou převést na písmena.

Zámek, orgům hurá.