Zeď nářků

Dovolím si uvést určitou paralelu se sudoku. Prakticky celá veřejnost si pod tímto pojmem představí úlohu, která je sama o sobě jen jednou z desítek variant, které se řeší na vrcholové úrovni. A došlo k situaci, kdy se sudokářská veřejnost při shlédnutí těchto variant v přímém přenosu z prvního Mistrovství republiky v sudoku v roce 2007 rozčilovala, cože je to za rébusy. A dnes? „Klasika“, jak jsem jim tehdy okamžitě oponoval, je brzy začala nudit, tam nemají na sobě už co vylepšovat a libují si nad každou novou variantou. Proč? Musejí přemýšlet a hledat nové cesty, jak úlohu dát. Vás to pořád baví kouknout na šifru a …ááá, to bude Morse, … ááá to bude Braille, šup šup a je vymalováno? Kde je tvůrčí přístup? To hledání, které by každá šifra měla vyžadovat? Mně letošní Bezvíčkové úlohy přišly typově podobné jako Sendvič a tam nikdo nikomu takto plošně nespílá. Tohle byly úlohy právě tak na 14 dní v klidu bez časového stresu a nepohodlí s vodou stékající za límec, promáčenými botami a hlavou těžkou z nevyspání, s možností mít po ruce neomezené množství informačních zdrojů. Problém pro mnohé může být v tom, že mnozí neumějí položit správně otázku, že se nesnaží vidět problém z více úhlů. Je to o schopnosti někdy až absurdní abstrakce vedoucí často k ještě absurdnějším a orgy nepředvídatelným svůdným vedlejším řešením. Někdy to bývá (a to je i náš případ) neschopnost uhnout z již částečně proražené a bohužel, jak se později ukáže, slepé uličky. Ale nikdy bych se nevymlouval a vyčítal orgům, jak jsem to v nějaké připomínce četl, že nás na úlohy bylo málo. Na každé šifrovačce je přece ve výhodě tým, který má více hlav, které mohou víc vědět. To orgové ovlivnit nemohou. Mimochodem – když to vezme kolem a kolem, tak u nás ty nejtěžší a nejvíc bodované buď sama nebo s lehkým naťuknutím ostatních „vyseděla“ a vlastně většinu dotáhla do konce Janka, která nikdy nechodila po Krkonoších, nelovila bobříky, ale má tu trpělivost se s problémem rvát. V tom je ten náš tým trochu specifický. Základ tvoří logici, ošlehaní bezpočtem podobných soubojů. Dost možná, že nás i s těmi našimi bonusovými body předstihnete, protože nás tam zase uženete fyzicky. Ale o tom je tahle HRA. Síbo, děkujeme za odvahu jít s kůží na trh s jakoukoliv podobnou náročnou sestavou. My jsme se také trápili a paradoxně nedotáhli dvě snad nejlehčí úlohy, ale pobavili jsme se. Osobně dám krk za to, že v terénu nás takováhle sestava úloh nepotká, i když se toho možná podvědomě trochu bojíte a proto ta někdy až nepochopitelná averze vůči pojetí letošního Bezvíčku. Ještě jednou díky, Síbo a těšíme se s Tebou i s ostatními koncem srpna na viděnou.

konkrétní znalost?

to Petr: Konkrétní znalosti něčeho „profláknutého“ jsou přece obsahem většiny pěkných týmových šifer. Jinak bychom měli samé abstraktní hrůzy a houby zábavu. Jenom je problém najít něco všeobecně známého, vhodného pro hezkou šifru a desetkrát nepoužitého. Světová fáze bezvíčku si může dovolit být v tomto směru odvážnější a letos holt byla až hodně. Jako tester jsem toho taky skoro nic nedal :-), tož jsem hlásil, že mi to přijde hodně těžké.

Například Plechovky jsme (pod jiným názvem) velmi důstojně nedali jako téměř celé Ústřední topení. A to jsme pochopitelně většinu času hledali vhodné mapové značky. Nejblíž byly vinařské stezky v přeshraničním regionu podyjí – waldviertel :-). Krkonoše nikdo z nás blíže nezná, řešit šifru googlením nejsme zvyklí, takže smůla. Odvodit z toho, že taková šifra nemá být v SFB? Určitě něco takového nepatří do terénu, ale na 14-denní internetovce to nanejvýš vyvolá spoustu diskusí :-))) , a to žádné neštěstí není.

Svíčky budou určitě jiné. A Šternberská fáze bezvíčku bude taky jiná.

Nechte se překvapit.

Dovolím si hrubě nesouhlasit. V době Bezvíčku jsme byli k dispozici pouze 2 členové, ani jeden nikdy nebyl v Krkonoších, a protože nebyl jediný náznak, proč by se mělo o Krkonoše jednat, tak nás ani v nejmenším tato varianta nenapadla, natož hledat nějaké značky rozcestí či o co se jedná. Nejsme jasnovidci. Proto jsme taky hledali všude možně po mapě, ale naše země je veliká, natož svět (palisáda=velká čínská zeď ;) ) Dohledání symbolů, které někdo z hlavy nezná, je snad svojí podstatou někde jinde, než vůbec vyvěštit, že se jedná o mapu, a ještě k tomu Krkonoš. Úplně stejně s pramenem – neměli jsme tušení, že se jedná zrovna o pramen Labe a že u něj jsou nějaké erby. To už je příliš mnoho „kdyby“ a hypotetických kroků na to, abych vůbec slovo erb kdy zaznělo. Nebylo jediné vodítko, proč někde pomocí googlu hledat zrovna fotky okolí pramene Labe. U nás jsou desítky řek a tisíce potoků, takže tímto směrem bych svoji pozornost nikdy neupnul, když nebyl jediný náznak na Labe. Takže jsem považoval pramen=zdroj a zkoumal spíš nějaký systém putování a transformace písmenek ve mřížce z nějakého počátku, zdroje. Jediné vodítko by bylo, pokud bysme vyřešili bonusovou úlohu. Ale klíčový hint pro vyřešení některých úloh v dobrovolném bonusu jsem nečekal. A kdo by řešil bonus, když nemá vyřešenou ještě ani jedinou úlohu. Natož takto komplikovaný bonus … Takže trvám na tom, že tyto 2 úlohy pro nás byly prakticky neřešitelné. Fér mi přijde, když má každý zhruba stejnou šanci na řešení přijít, a ne předpokládat u hráče znalost konkrétního místa. U nás tato znalost nebyla, takže to je vlastně naše chyba ?

Matesi

Předpokládané vstupní znalosti pro řešení úloh byly zhruba tyto (a myslím si, že si to můžeme dovolit očekávat):
Alespoň jeden člověk v družstvu by měl vědět, že města se člení na čtvrtě.
Alespoň jeden člověk v družstvu by měl umět používat google či něco podobného.
Alespoň jeden člověk v družstvu by měl znát základy české slovotvorby.
Alespoň jeden člověk v družstvu by měl vědět o existenci bobříků, a to i některých konkrétních.
Alespoň jeden člověk v družstvu by měl vědět, kde pramení Labe.
Alespoň jeden člověk v družstvu by měl mít povědomí o obvyklých zěměpisných souřadnicích v Česku.
Alespoň jeden člověk v družstvu by měl znát plánek francouzské rulety.
Alespoň jeden člověk v družstvu by měl vědět, že se tratě v Česku označují trojmístným číslem.
Snad jsem na nic nezapomněl.

Petře

Pouze dva členy má například družstvo Kočky, které úlohu Červené plechovky vyřešilo, takže důvody, proč jste to nevyřešili vy, bych zkusil primárně hledat někde jinde.

Jinak je možné si například potřebné informace najít dle náznaků v zadání či se k nim částečně nechat dovést tajenkou úlohy Bába tě poleje. To už záleží na vás. Koneckonců nepřepokládám, že by se bez dohledávání informací obešel i ten, kdo němé značky zná. Je jich hodně a těžko je někdo dá dohromady z hlavy.

Dejw: Rád jsem ten „málokdo“. ;) I když ještě radši bych býval něco vyřešil… :)

Když jste to naťukli – můžu se optat, jak se dají vyřešit červené plechovky, když jsem v Krkonoších v životě nebyl a nějaké značky pro Sněžku či Pec mi nic neříkají ? Celou dobu jsem si myslel, že červené plechovky do nepohody jsou červené plechové střechy (letecká mapa) a hledal všemožně na mapách, kde by se mohly vyskytnout takové objekty, třeba hradby(palisáda), paprsky(kino), hrozen(vinotéka), … Bezvíček jsme řešili pouze dva členové a myslím, že to tím pádem pro nás bylo absolutně neřešitelné. A to se mi pochopitelně nemůže vůbec zamlouvat.

Po přečtení diskuze jsem se tvrdil v názoru, že jen málokdo je schopen odhlédnout od vlastního výsledku a pokusit se hodnotit šifry objektivně. Můj příspěvěk nebude výjimkou a tudíž říkám, že se nám letošní Bezvíček líbil :) Mám pocit, že se řada týmů při luštění dopouští určité „systematické“ chyby. Jelikož se nehodláme vzdát kompetitivní výhody, nebudu prozrazovat jaké :) Šifry byly většinou řešitelné pouze týmově a vyžadovaly něco víc než jen pohled do posvěcených šifrovacích tabulek. A tak to má být.

Za Bazingu (teda jen jednu pětinu týmu) musím naopak smeknout klobouček!:-)

Dle mého názoru jde o to, co organizátoři předpokládali jako vstupní znalosti. Pokud alespoň jeden z týmu

• někdy skautoval či četl Foglarovky,
• zná na „uživatelské“ úrovni Krkonoše,
• vyzná se trochu v zaměpise,

tak se všechny úlohy (krom Pramene a Báby) stávají relativně rozumně řešitelné (rozhodně v časovém horizontu Bezvíčku), nápadité a hezké.

Při splnění těchto podmínek by totiž dříve nebo později měl nějaký z hintů naskočit (můj názor, ačkoli se nám to všude taky nepovedlo). U Trojúhelníku názvy úhlů, u Honzy mlčení, hlad a samota, u Plechovek podoba některých jednoznačných symbolů v kombinaci s tím, že se evidentně musí vázat k nějaké konkrétní pozici.

Ad názvy úloh (zas jen osobní názor): souhlasím s tím, že jsou to jen hinty, někdy silné (opět ale za splnění předchozích tří podmínek) – Plechovky jsme dali bez názvu podle znaku Pece a Sněžky (název jen zpětně potvrdil správný nápad), u Čertů bylo hodně pravděpodobné, že se jedná o hrací plán s barevnými kameny, bodové zisky budou určovat písmena a název napovídá, který hrací plán použít (společně s tvarem a číslama –3).

Celkově mně osobně přijde jen Čtyřikrát totéž nemastné neslané, Pramen hodně hodně zhulený a skoro neřešitelný (ale nová 26, dovedu si představit i hezčí využití) a Bába překombinovaná… Ostatních 5 úplně super!!:-)

Nicméně otázkou zůstává, nakolik lze úvodní tři předpoklady považovat za přirozené a základní. Protože pokud si těch červených značek na každém rozcestí v Krkonoších nikdo z týmu nevšiml, pokud nikdo z týmu nebyl na skautském táboře a nebo pokud každý z týmu zeměpis po střední hodil za hlavu, pak jsou ty 3 úlohy asi vážně o parník těžší a zhulenější.

A na Svíčky se moc těšíme!:)

Mila: slovo Trojuholnik obsahuje slovo uhol. Neviem ci to bol umysel organizotorov ale kazdopadne som na zaklade toho vcera o cca 7:30 pisal tymu, nech spocitaju uhly v tom trojuholniku ci nahodou nevyjdu nejake pekne cisla, ze ja uz na to nemam cas.

Vysky, obsah a obvod som mal spocitane (a ano, vsimol som si, ze jedna vyska vysla len na jedno desatinene miesto) ale povedal som si, ze orgovia po nas predsa nebudu chciet aby sme pocitali obsah, obvod, taznice, vysky, uhly, stredne priecky, pomery stran, tazisko a co ja viem co sa este da v trojuhoniku spocitat. Nie s 12 cifernymi cislami a bez akehokolvek voditka, ze tak mame spravit.

Este dodam: Moj nazor na tohtorocny Bezvicek dobre vystihuje prispevok Petra z tymu Triky a povery. Vyhrady k sifram uz opakovat nebudem, len poslednu vetu: „Po přečtení řešení jsem se neplácnul do čela, ale zalitoval, že jsem na marné přemýšlení věnoval tolik času…“

Na Svickach som este nebol. Tento rok som tam chcel, koli pozitivnym referenciam. Dokonca som si prisposobil prazdninovy program. Po Bezvicku ale vaham, ci mam lutovat, ze sa tam nepozrem ani tento rok.