Zeď nářků

Ručně

Na rychlé provedení stačí excelovská tabulka a chvilka zkoušení.

Čtvrtka...

…znamená v dnešní češtině list tuhého papíru. Jako etymologická vsuvka je jistě zajímavé zjistit, že ke svému názvu prapůvodně přišla skrze velikost, ale dnešní význam slova žádnou informaci o velikosti nenese. Je to asi stejné, jako kdyby po vás chtěli za něco zaplatit a vy byste jim pohodili na stůl posmrkaný šňuptychl s tím, že slovo „platit“ je odvozeno od plátýnek, která se používala před vynálezem peněz. Pátrání po původu je zajímavá věc, ale to je na samostatnou šifru. Ostatně loňská Čtyřikrát totéž se tomu blížila.

Definice špatně: kdyby mě slyšel papírolog (člověk, který používá čtvrtky dnes a denně), pousměje se nad mou neznalostí. Pátrání po původu říká, že čtvrtka je papír velikostně přibližně odpovídají A4 (229 × 279 mm, resp. American 215.9 mm × 279.4 mm, případně volnější definice na http://en.wiktionary.org/wiki/quarto#…). Tedy odpíchnout se od A4 dává smysl – až dosud pro mě byla čtvrtka něco podobně obecného jako třeba ‚papír‘.

S myšlenkou rozkladu jsem problém neměl – předpokládal jsem, že půjde najít i bez použití programu a já jen svůj nedostatek invence nahradím hrubou silou. Hledal jsem řešení typu binárka ve sloupci A (což využívá vlastnost, že dvě menší čtvrtky dají jednu větší a jde snadno vyřešit i ručně). Dala se šifra vyřešit ručně? Zdá se mi, že snad jedině začít tím, že si spočítám součet každého písmena v abecedě a vypadnou mi ty, které tam jsou.

Připojím se k chvále celého bezvíčku a slibuju, že si na něj příští rok vyhradím víc času, stojí to za to :-)

Tomáš: Definuj špatně.

Že se označení čtvrtka vžilo i pro jiné výkresy než čtvrtinu archu A2, nepopírám. V původním významu jde ale o označení pouze A4ky. Osobně s názvem problém nemám, ale chápu, že jiní mít mohou.

Mně dělalo problém přijmout myšlenku, že je správným řešením opravdu rozklad, který se sice nabízel, ale je dost složité ho bez programu na počítači provést. Správnou myšlenku jsem měl někdy druhý či třetí den, ale přišla mi sice hezká, ale dost ‚diskriminující‘, než by byla správná.

Inu, není to poprvé, co jsem se podobně spletl. Celkově Bezvíček moc chválím, mám ho právě pro vyšší obtížnost rád i přesto, že odolávající šifra ze mě dělá chodící zombie (v lepším případě) či hromádku neštěstí, což zejména přítelkyni jistou měrou popouzí. :)

Čtvrtka

> čtvrtka je formát A4

Nesouhlasím, celou základní školu jsem kreslil i na A3 a říkali jsme tomu čtvrtka. Slovník specifikuje čtvrtku jako list tuhého papíru, dle googlu se to též běžně používá i pro jiné rozměry. Dokážete mě přesvědčit, že to používám špatně?

A4

Jak píše Tomáš, čtvrtka je formát A4. Takže bych při řešení rozhodně neopouštěla Áčkovou řadu, dokonce ani A4 formát :-(

A od správného řešení mě pak odradilo to, že to byla práce pro počítač, a růčo v podstatě nešlo ani ověřit, že jsem na správné cestě… Což myslím v minulosti šlo i u těch šílených Period :-)

Marwine...

…testujeme to, jak se dá.

Čtvrtky

Především gratuluji Ondrovi k vyřešení Čtvrtek! A také děkuji za celý Bezvíček (byť jsme se nedokopali k úspěšnému řešení).

Konečně jsem si dal tu práci a dotáhl k řešení i ty Čtvrtky. A konečně rozumím i tomu, proč to nikdo nedal. I přes nalezení formátu papíru (mimochodem – čtvrtka je právě formát A4) a obsahu ploch se dost těžko dá dopracovat k omezení rastru. To znamená, že se jen těžko dá vystopovat, že se pohybujeme ve formátu A0 až C4.

Jakákoli jiná kombinace je přitom jen veeelmi obtížně odhalitelná (nejde to ani přes dělitelnost či jiné srandičky). Formáty jsou přitom popsány až do hodnoty A10 až C10. A dokonce jsou popsány i formáty D a E. Myslím, že na tomto ztroskotalo hodně řešitelů (a celkem mi není příliš jasné, z čeho to omezení vyplývá). A frajeřinky s různým sčítáním ploch jsem zkoušel poměrně hodně. Inu – smiřuji se s tím, že budeme muset zabrat v terénu.

čtvrtky

měly u nás tu nevýhodu, že na ně jaksi nezbyl čas, pro jiné úlohy, které jsme bohužel také nedotáhli. A to jsem měl poslední týden dokonce dovolenou (a se mnou polovina týmu :)).

Oproti loňsku oceňuji hlavně to, že šifry byly řešitelné (ve smyslu zkouším a podle toho postupuji). Konkrétní komentáře jsou v jednotlivých diskusích.

O čtvrtkách a tak

Ufff, tak mi přestává vadit, že jsme to nevyluštili. I po Síbových nápovědách mě nejdřív napadlo několik jiných stejně slibných možností (a u jedné z nich jsem si dokonce živě představil Síbu svíjejícího se v křečích smíchu nad některými otázkami). Souhlasím s názorem, že to mělo potenciál, který zůstal nevyužit kvůli přílišné náročnosti – a trojanskému kalendáři, byť se zdá, že neúmyslnému. A malá poznámka na okraj, protože už jsem to slyšel od víc lidí: tohle nebyl neproporcionální font, číslice jsou totiž stejně široké prakticky ve všech fontech.

Kromě toho se ale přidávám k pochvale na Bezvíček – letošní i obecně. Časová náročnost je sice skoro až nepříjemná, ale je to prostě něco úplně jiného a za to dík.

Dále malá polemika s Mišofem – ano, jsou to šifry, kde se prostě musí na správný nápad přijít, víceméně bez nápovědy. A ačkoli jsem relativní nováček, tak co pamatuju (2 roky), Bezvíček takový prostě je.

Já naopak oceňuju, že to dokáží orgové vyladit tak, aby to bylo zajímavé. To mi přijde dost těžké, skoro nemožné. Což mě to přivádí na dotaz, o kterém už jsem párkrát přemýšlel – testujete to nějak? By mě zajímalo, jak se testuje šifra, kterou za 14 dnů vyřeší 5 týmů (nebo taky žádný). :)