Zeď nářků

Body

Síbo, není pravda, že tým není trestaný 2×. Když zavoláš o nápovědu, předem nevíš, jestli tě to bude stát 4 body, nebo ještě navíc 6 km cesty. Kdyby to bylo předem známé, tak asi ok, ale takhle náhodně je to otrava.

cena

Nemohu se zbavit dojmu, že dotaz za ty roky zodpovídám již po sto prvé, nicméně zodpovím a zkusím to obšírně.

Tým není trestán dvakrát. Pokud za zmrzlinu, která stojí deset korun, zaplatíte dvěma pětikorunami, taky ji neplatíte dvakrát. Přeskočení stanoviště na trase má konstatní úhrnnou cenu, která je ekvivalentem dvanácti pomocných bodů. Z tohoto pravidla občas a spíše vzácně děláme výjimku, pokud shledáme, že je účelné, aby bylo některé stanoviště ve slevě. Letos jich bylo pět (ÚVOZ, ZOBÁK, ZÁBOR, ZÁVIŠ a LEPIDLO).

Dvanáct pomocných bodů je cena vysoká a to je to, s čím se smiř. Odpovídá to tomu, jaký charakter hry chceme mít. Ve zkratce takovou, kde se nevyplatí s nápovědami taktizovat a kde i při kýblu pomocných bodů v kapse je optimální strategií luštit šifry. Ze stejného důvodu také neprozrazujeme, co přesně je obsahem konkrétní žádané nápovědy. Úhrnná bodová cena je obvykle hrazena kombinací bodové ztráty a cesty oklikou prostě proto, že kombinace hotovostní (oklika) a bezhotovostní (body) platby dává nejlepší výsledky.

V obou následujících případech netřeba spekulovat o tom, zde nežádoucí scénář skutečně hrozí, či nikoli. Hrozí, a to s velmi vysokou pravděpodobností. Jsou to historické zkušenosti, nikoli dojmologie. Je to reakce na nikoli ojedinělé skutečné chování skutečných týmů.

Placení pouze chozením oklikami, zjištění jejichž polohy nestojí pomocné body, vede k tomu, že týmy víceméně automaticky odmítají luštit zadání šifry, kterou dostanou, pokud k ní nevyzvednou alespoň jednu nápovědu. Tedy vyzvednou zadání a okamžitě vysílají rychlou spojku pro další zadání. Výsledek je jednak to, že jsou hráči uštvaní, jednak to, že „my za to můžeme“, a jednak to, že nápovědy nefungují, protože ty jsou mnohdy koncipovány tak, že by je hráč měl dostat ve chvíli, kdy má za sebou analýzu zadání, s jejíž interpretací si neví rady.

Placení pouze body vede k tomu, že po překonání hranice, po níž průchod Turniketem shledá tým nereálným, zastaví veškeré zábrany v čerpání nápověd, a to až do extrému, kdy jenom jde. Takový tým pak nejen dokáže dorazit na Turniket, kde jej v zásadě nechceme, protože to vyčerpává organizátorské kapacity na nesmyslnou činnost, ale dokáže tam i dorazit jako první, a to v době, kdy mu ani nedokážeme nabídnout smysluplnou činnost na Turniketu, ani nemá možnost se sebrat a jet domů, neboť je ještě hluboká noc.

Placení kombinovaným způsobem oběma potenciálním extrémům účinně brání. V zásadě nám dává možnosti tří základních scénářů, jak pojmout konkrétní napovídání na konkrétní stanoviště. Jejich použití je indiviuální a je dáno tím, jaké nápovědy pro jakou šifru vymyslíme tak, aby měly optimální účinnost.

Používané scénáře tak pro stanoviště x jsou:

Za prvé. První zavolání a první slovní nápověda, druhé zavolání a druhá slovní nápověda, třetí zavolání a odkaz na stanoviště x+1 (letos nepoužito).

Za druhé. První zavolání a slovní nápověda, druhé zavolání a odkaz na stanoviště, na němž je stejná šifra, jako na stanovišti x+1, ale znamená cestu oklikou (letos stanoviště KAVKA, ROSNIČKA, ŠTIKA, ZUBAŘKA, NARCIS, SOBEC, CITÁT).

Za třetí. První zavolání a odkaz na zvláštní stanoviště, ne němž je buď triviální náhradní šifra, nebo zjednodušená verze šifry původní, nebo grafická nápověda k původní šifře. Druhé zavolání a odkaz na stanoviště x+1 (letos stanoviště AUTOMOBIL, OHYB, BANÁN a TALÍŘ).

Dvojí trest

@Kotelník: a co teda udělat to tak, že pomocné body bude stát jen přímá nápověda, ale nikoliv terénní nápověda (jaká nápověda přijde, to samozřejmě tým nemusí předem vědět)?

Nás stála šifra „v tomto textu nehledejte šifru“ tak odhadem 6 hodin: okolo dvou hodin pokusů o luštění, dvě hodiny za pomocné body, 1.5–2 hodiny cesta k nápovědě a zpět, a něco málo luštění s nápovědou.

„Taktické“ braní nápovědy se dá omezit třeba časovým limitem od vyzvednutí, pokud by byl nějaký SMS systém hlášení příchodů. Nebo se ta brutální cena a hlavně brutální rozdíl oproti neterénním nápovědám dá snížit jejich umístěním nikoliv do úplně opačného směru dalšího postupu, ale třeba někam kolmo k tomuto směru.

Volba trasy

Ahoj, nejprve bych chtěl poděkovat za hru. Hru jsem si užil, příště bych chtěl jít znovu, a níže uvedené berte jen jako poskytnutí zpětné vazby, co bych já udělal jinak, kdybych pořádal šifrovačku. Klidně to berte tak, že šifrovačku nepořádám tak nemám co kecat:

Zajímalo by mě, jaká kritéria mají autoři na volbu trasy. Z mého pohledu měla trasa v relativně pěkné krajině několik vyloženě slabých míst: jednak přesun z Březové, který v podstatě neměl rozumnou alternativu k cestě po frekventované silnici, pak i jedna z cest k FVE zaznačených v nemapě, která v jednu chvíli vypadala, že vede někomu přes dvůr, a dále nebyla průchodná skoro vůbec. Šlo o tu cestu co nejdál po silnici a pak do pravého úhlu úžlabinou nahoru. A pak bylo divné umístění šifry nad Chlumem (už si nepamatuju ani která to byla šifra, ani název z nemapy, upřesnítko byla tuším lavička), kam v podstatě nešlo podle mapy dojít jinak než prodíráním se maliním. Pochopil bych i volbu mezi variantou „delší cesta“ versus „kratší prasení napřímo maliním“. Ale tuto volbu informace z nemapy neposkytovaly a místo samotné taky nebylo ničím zvláštní a zajímavé. Některá místa byla naopak zajímavá (Vepřová jeskyně, Luciferburg). Kdybych vybíral trasu já, asi bych volil maliní jen v těch případech, kdy odměnou bude návštěva nějakého fakt zajímavého místa (loňský Andělíček). Ale umístění šifry u Chlumu mi přišlo poněkud samoúčelné. Chápu že Andělíčci, Vepřové jeskyně a podobně nerostou na stromech a vodit hráče do zajímavých nebo pěkných míst pořád asi nejde. Ale proč je vodit do těch vyloženě škaredých?

Příliš se mi nelíbilo ani rozstřelení podle všimnutí si nebo nevšimnutí si textu na zadní straně startovní šifry. My jsme si zrovna náhodou všimli, ale pak nás dost mátlo, že jsme viděli týmy chodit sem a tam po Březové, luštit evidentně něco jiného než jsme měli v ruce my, a přitom nám vyšlo místo relativně daleko od startu. Vím že tým má postupovat sám podle sebe, ale přecejen okolo chodící týmy a naopak zadání luštících týmů nelze úplně za všech okolností nevidět. Takže jsme se v týmu hádali, jestli „nejbližší betonový sloup _k_ areálu zrcadel“ náhodou neznamená „nejbližší _od_ místa vyzvednutí předchozí šifry, který je směrem _k_ areálu zrcadel“ (a takový skutečně existoval ve vzdálenosti asi 50 metrů, což spolu s upřesnítkem vedlo zpět k tomu autu). No a pak jsme furt čekali, kdy přijdou nějaká ta zvířátka z bezvíčku, a žádná nepřišla.

Vyjadřuji tímto taky upřímnou soustrast týmům, které braly záchranu na šifře se substitucí. Jak si organizátoři představovali jejich další postup ve hře (je-li premisa „substituce je nenapadla a tedy nejspíš už nenapadne“), je mi fakt záhadou. Mě při zkoumání vzdáleností okolních vesnic na okraji mapy například napadla transformace „konstanta/sku­tečná_vzdálenos­t“. Na to, že je mapa transformovaná stejnou substitucí jsme přišli až za poměrně dlouho, až jsme potřebovali interpretovat římskou kótu.

Za další diskutovatelné místo považuji herní systém. Když jsme víceméně náhodou cestou na nádraží objevili turniket, dozvěděli jsme se, že jsme celou dobu byli považování za horkého kandidáta na postup do finále. Přitom my jsme to vnímali tak, že máme –8 bodů, minimálně jedno další stanoviště do turniketu, a 2.5 hodiny do konce, zatímco jiné týmy nejspíš mají plno bodů ze zvířátek, a že s tímto v podstatě nemá cenu pokračovat – nadšení pro další hru chybělo. Takže padlo rozhodnutí nechtít nápovědu na matici 10×10, protože by to znamenalo další body a pravděpodobně ještě další pochod, a šli jsme na nádraží. Asi chápu motivaci pro turniket a bezvíček (organizátoři se chtějí taky bavit), ale osobně mi hraní „na dluh“ nějak nesedí – jednak to demotivuje a jednak to kazí srovnání s ostatními týmy – nikdy člověk neví, jestli s vedle sedícím týmem závodí o minuty, anebo jestli ten tým je vlastně dlouhé hodiny před nebo za námi.

A nakonec byla pro mě trochu zklamáním i nemapa. Byl jsem zvědavý, jak se autorům podaří vytvořit terénní šifrovačku bez jakékoli mapy. Čekal jsem blikačky, fáborky, využití turistické značky, azimuty, cokoli takového. Vím že minule byli organizátoři zklamaní z toho, že jejich pracně vyrobenou mapu nikdo nepoužil, protože na Mapy.CZ bylo potmě vidět daleko líp a v něčem byly i přesnější než autorská mapa. Ale záplatovat to zákazem _jakýchkoli_ map (ještě s potvrzením na dotaz o případné mapě obdržené na startu zde v diskusi) a následnou mapou s textem „toto není mapa“ mi nepřijde úplně čisté. Skoro tak jako kdybych si na mobil nalepil cedulku „toto není GPS ani mapa“ a použil ho k dalšímu postupu (vím, text od organizátorů přebíjí pravidla a tak vůbec, ale přecejen – čisté mi to nepřijde).

Tož tak.

Dojmy

Nejprve děkuji organizátorům za přípravu hry. Nemaje s organizováním takových her zkušenosti mohu jen tušit, jak náročné to musí být. Následující text stručně zaznamenává náš průběh hrou a mé dojmy z ní.

U startovní šifry zpracováváme velké množství informací a dlouho se je nedaří spojit dohromady. Zazní spásný nápad a vyluštíme Brailla. Tušíme, že klíčové je těžiště trojúhelníku z druhé strany zadání, ale přesto vysíláme dobrovolníka ke hřbitovu. Mezitím doluštíme zbytek a po víc jak dvou hodinách vyzvedáváme o pár metrů dál rovnicové zadání. Po dvouhodinovém marném snažení bereme nápovědu. Nic nám neříká a po další hodině bereme absolutní nápovědu. Mezitím proběhly i snahy vyřešit obrázkový rébus od hřbitova. Marně. V půl sedmé tedy odcházíme ze startu do Obrovan. Domino vypadá hezky. Po pár minutách máme víc než potřebných informací (hodnoceno zpětně). Na zmínění sedmičkové soustavy čekáme dalších pár desítek minut. Ale fajn. Něco jsme vyluštili. Vyzvedáváme sušenky. Hezké. Řešení okamžité. Kóta neexistuje. Nevíme co dál a po ujištění se, že opravdu nemáme špatné zadání bereme po víc jak dvouhodinách nápovědu. Jdeme na Žalovku (aha, na Čertův hrad se dá z druhé strany vylézt i mnohem pohodlněji než přes strmou rokli). Luštíme, přichází zmar a bereme nápovědu. Odcházíme do Vídeňky. Ha, podobné zadání, ale jiný počet teček, nez předtím bylo mezer. Sestavujeme číselnou substituci, ale správný nápad nepřichází, bereme nápovědu a vracíme se k jeskyni. U textu to bereme tak, že kurzívové pravidlo na Svíčkách neplatí a luštíme. Nic. Opět voláme o nápovědu a odcházíme k Pěšinkám. Dostaneme, co jsme tak nějak věděli. Dohadování v týmu, nápověda a instrukce jít na téměř zpět Zmiják. Navzdory svému přesvědčení po deváté ráno oznamuji, že mě to nebaví a že jdu do Letovic na vlak. Dva se přidávají, jeden nás opustil již dříve ráno. Eda sám běží na Zmiják pro šifru a zpět. Do Letovic dochází s tím, že to vyluštil. Tušil sice morseovkový strom, ale na šedá čísla z druhé strany zadání aplikoval číselnou substituci z mezerovo-putínkové šifry a dostal nejspíš řešení. Ničemu nerozumím a odjíždíme domů.

Nakonec musím poznamenat, že na naší schopnosti cokoliv vyluštit se značně podepsal právě tento nešťastný průběh. Věřím, že „normálně“ bychom minimálně některé z nevyluštěných šifer prolomili. Bohužel se nepodařilo.

Druhá strana startu

Ještě mi vrtá hlavou, k čemu nakonec sloužilo na rubu startovní šifry šedé „těžiště, heslo je netopýr“? My jsme těžiště aplikovali na řešení šifry, takže nám těžiště 3 výsledných míst vyšlo na kapli sv.Václava a drželi jsme v ruce šifru „štika“ ještě dřív, než jsme měli vyřešeného „záviše“. To byl záměr nebo ignorování této možnosti orgy? Takže jsme logicky po vyřešení záviše a štiky pokračovali dál a nenamáhali se 2 dalšími startovními větvemi.

Morse strom

Chcete mi říct, že to na rubové straně bylo napsané nějakými šedivými písmenky??? Za skupinu dalekozrakých, šilhavých, tupozrakých a s astigmatismem protestuji!!!! ;-)

sorry za pravopis

…ehm, nějak jsem odeslal verzi textu bez korektury… Tak mi ty hrubky odpusťte…

Poděkování

Chtěl bych se připojit s díky za letošní Svíčky. Za mě osobně splnily očekávání, a to jak náročností (a krásou) trasy, tak obtížností šifer. Právě těžká trasa a obtíže spojené s hledáním šifer je něco, co v mém pomyslném žebříčku šifrovaček staví Svíčky hodně nahoru … Na druhou stranu musím přiznat, že ne všichni v týmu sdíleli moje nadšení ;-)

Pokud bych měl za sebe něco vytknout, tak to bylo kapacitně nedostatečné občerstvení na začátku, které zbytečně probouzelo negativní emoce mezi lidmi stojícími ve frontě. Vzhledem k tomu, že se dalo očekávat, že většina lidí přijede najednou, tak bych příště doporučil to nějak zohlednit. Nebo nevzbuzovat před startem zase takové chutě jako se stalo tentokrát … ;-)

konkretneji k prvkum hry

Píšu za sebe (tým by mohl mít jiný názor).

Věc. Výborný nápad. Na (ne)mapu jsem si během hry zvyknul a dalo se podle ní orientovat velmi dobře (ale trvalo mi to tak 3–4 přesuny). 9/10

Startovní šifra

Kombinace tří postupů do jednoho celku se mi zdá hybridní. Ztrácíme čas hledáním systému, který by všechny prvky vyvážil – a ony jsou to přitom nezávislé prvky. Řekl bych konstrukt, kterých jde vymyslet mnoho, bez větší elegance. 5/10

Obrázek K čemu ty barvy? K ničemu. Trojský prvek. Hříčka ve stylu starých Svíček. Tohle by mě nenapadlo ani za sto let, že seriál 4 v tanku a pes existoval, si vybavuji jen matně. Nikdy jsem ho neviděl. Co mladší hráči, měli vůbec šanci si tohle asociovat? 3/10

Slimák Vyřešeno autorsky. Docela dobré zdůvodnění odčítací substituce. Fajn. 6/10

Osmisměrka Hezké, hravé, týmové, poměrně elegantní. 8/10

Čísla Originální, ale bez nějaké návodné cesty přímo v šifře. Chceme dostat za rovná se číslo v rozmezí ±26, odůvodnit nuly na divných pozicích. Čekáme segmentovou grafiku. Nu, nebyla tam. Zřejmě se dalo na princip přijít ve spojitosti s (ne)mapou, netrklo nás to. Nápovědu jsme dostali bohužel ve špatném tvaru (jak píšu níže, to se může stát, holt jsme už pak jen neměli vůbec žádnou šanci). 7/10

Systém startu jako celek Nepochopitelný, nedokázal jsem interpretovat, co je podle pravidel Svíček správně. Vyluštit vše? Text na druhé straně startovní šifry = schválnost. Proč obracet papír, když něco vychází. To už je paranoia a ne luštění, které by mě těšilo. Být večer stále na startu je pruda – člověk se těší na tradičně krásný terén a nehne se z místa. Celková obtížnost startu celého totálně přestřelená. 2/10

Přesun do terénu: a co týmy, kterým to trvalo ještě déle než nám a kterým už vlaky nejezdili pravidelně? Nebo týmy, co vyzvedly po nápovědách šifru a vlakem se zase vrátily, protože mysleli, že trasa půjde jinam. Nedá se v tom orientovat, co je správné a co ne. Rozhodnutí týmu je pak zcela náhodné. Další rozčarování.

Domino Dali jsme to rychle, ale byla to spíš náhoda. Míla řekl, že by to mohlo navádět na sedmičkovou soustavu, já mu řekl, ať přeloží domina, abychom si tuhle větev odřízli jako slepou – no a bylo to tak. Věřím, že se na tom dalo strávit několik hodin, ne pár minut jako u nás. 5/10

Sušenky Šifra vyřešena za 5 minut, pak asi dvě hodiny marné interpretace. Že se to dalo i bez znalosti Trojky, dokazuje např. Bazinga, nám se to nepovedlo. Jenže! Druhá věc je ta, že znalost trojky poskytuje jasnou výhodou týmům, které trojku vyluštili. Neznalost je potrestána (jinak se to vnímat nedá). Tj. jsme (dnes bohužel ne naposled) penalizováni za nevyřešení šifry, kterou jsme z těžkým srdcem deadovali za 8 trestňáků. To je velmi unfair. Šifra samotná ok, ale pro tenhle organizátorský kiks nemám slova pochopení ani omluvy. Přitom stačilo, aby deadování trojky znamenalo vyzvednutí šifry, kde by byl celý postup obšírně vysvětlen. Je dobré si všimnout, jak měla loni Bedna vyřešena alternativní abecedu: je nutné ji nahintovat na primitivní šifře, která je navíc na startu pojištěna tím, že se s jejím řešením seznámí opravdu každý – a teprve dál ve hře začne být nějak účelně rozvíjena na těžších šifrách. Cokoliv jiného je samoúčelná blbost, která hru dokáže totálně pokazit.

Kalendář – primární verze. Bez znalosti trojky nevyluštitelné. Takže se mordujeme tři hodiny s šifrou, kterou nemůžeme při dosavadním průběhu hry vůbec dát. A organizátoři už musejí v této chvíli vědět, že to tak je – mají přece informaci, které týmy brali dead na trojku i na pětku. Takže jim musí být jasné že jim v terénu šestku luští týmy, které nemají sebemenší šanci. Nebudu dále komentovat. Zapojení principu trojky do šifry je samoúčelné. 1/10

Kalendář verze 2 Krásná, středně těžká šifra – přesně takové šifry na Svíčkách čekám. 9/10

Kurziva Ale jo, proč ne. Dostala nás. Řekl bych hlavně proto, že jsme už byli demotivovaní, unavení, luštili jsme to za svítání a spíš usínali, než luštili. Vše potřebné padlo: ŠIFRA má pět písmen (tj. slovo šifra má pět písmen), máme větu, resp. dvě, kde šifru (bohužel ne slovo:) chceme vyluštit. Ale nepodařilo se. Chápu to i jako tradiční protest Svíček, aby hráči na hrách neuplatňovali univerzální pravidla o kursivě. Po nápovědě to máme do tří minut. 7/10

V tuhle chvíli to chceme zabalit, autobus jede do Letovic za pár minut, ale nakonec jsme se nějak hecli a jdeme dál. To považuji zpětně za naše velké malé vítězství. Páč her, kde jedeme v čele peletonu na euforii máme za sebou docela dost. Vydržet bez šance na umístění (tady už jsme tušili, že nedáme ani Turniket) je těžké. A je cenné si jednou za čas zažít, jak se musí cítit týmy, které jdou na chvostu pole…

Morse strom. Trojský hnus. Medvěd dokonce šifru stříhal a přehýbal – tj. viděl ji mockrát z rubové strany a těch šedivých písmenek si nevšimnul. I po nápovědě jsme si jich všimli až tak za 5 minut. Tohle vůbec neberu, celé je to konstrukt a schválnost. 1/10

Tajenka (smysly) Konečně šifra, pro kterou jsem míval Svíčky rád. Týmová, vtipná, elegantní. 9/10

Tabulka písmen Luštili jsme už jen 15 minut, pak vypršel čas hry. Řešení znám jen z doslechu, nebudu hodnotit. Snad konečně jakž takž smysluplné využití číselné substituce.

Přesuny primární vesměs velmi pěkné, orientačně přiměřeně náročné. Zamapoval jsme si. Terén výborný. 9/10.

Celek: nebudu hodnotit v bodech. Jak jsme psal, prostě to na mě nefungovalo, nebavilo. Cítil jsem se jako tester na potenciálně skvělé hře (tu originalitu tradičně oceňuji), která ale má zatím obrovské množství nedomyšlených míst. Příští rok si dám od Svíček pauzu, počkám, kam se hra vydá. To nemá být vyhrožování (fakt to tak neberte) – ono jde spíš o to, že i letos byla účast velmi hektická a málem jsme nejel. Příští rok nebude konec prázdnin o nic lepší.

Přesto doufám, že Svíčky vydrží – ale začnou trochu víc myslet na to, jak se asi hráči na trase mohou cítit, pokud zrovna nevítězí – myslím, že i jako jako dvojnásobný vítěz Svíček mohu apelovat za mnohem jednodušší a hráčsky vstřícnější pojetí hry před Turniketem.