Zeď nářků

Yenyo...

…Louzdřice a Loušpice byly šifra základních Svíček, nikoli Bezvíčku. V době Louzdřice ještě Bezvíček neexistoval.

Nápovědy

Taky si nejsem jistý, jestli budu mluvit za celý tým, ale podle mě systém Svíček a Bezvíčku není aktuálně nastaven na to, že je výhodnější šifry luštit. To proto, že penalizace je pouze časová – jedna nápověda je v základu rovna dvěma hodinám. To je doba, kterou lze nad svíčkovou šifrou bez problémů prosedět a pokud tým po dvou hodinách nemá ani náznak řešení, ani vyzvednutou nápovědu, znamená to, že se (ve smyslu snahy o co nejlepší výsledek) dopustil chyby, za kterou zaplatí o to víc, pokud šifra skutečně bude nad jeho síly a tu nápovědu si nakonec stejně vezme. I tak, prolomit na Svíčkách čtyřhodinový zákys je výrazně nevýhodnější, než brát po deseti minutách nápovědu, na základě které šifru vyluštím hned. První nápověda navíc bývá na Svíčkách v podstatě zdarma, ty následující s určitou snižující se slevou. Nejhůře za jednotlivé nápovědy zaplatí ti, kteří jich potřebují nejvíc a naopak. V našem případě padala rozhodnutí, brát nápovědu, přibližně po hodině neúspěšného luštění. Možná bychom ty šifry nakonec vyluštili vlastními silami, ale nepředpokládám, že by to v úhrnu bylo dřív než za čas, který jsme strávili šlapáním pro nápovědu a luštěním Bezvíčku na Turniketu. „Neluštění“ se nám tedy vyplatilo víc a co je důležité, neslo s sebou menší rizika. Kromě toho jsme se udrželi v tempu a v optimistické náladě.

Nevím, jak by se dal svíčkový systém upravit, aby tu předestřenou filosofii „luštit se vyplatí“ splňoval víc. Mám pocit, že ta opatření „aby ti nejlepší nedostali něco zadarmo“ dopadají nejvíc na ty vzadu, ke kterým je nápovědní systém ve výsledku méně přívětivý, než k týmům na čele. Jedno z teoretických řešení by mohlo být například, že cena za nápovědu na daném stanovišti bude funkcí času, jak dlouho už na stanovišti sedím, případně – což by mohlo být zajímavé a neotřelé, ale vyžadovalo by to sofistikovanější systém – kolik týmů už danou nápovědu bralo. Prostě cokoli, u čeho se delší luštění či pozdější braní nápovědy může ve výsledku nějak vyplatit, aby se mi ten ztracený čas vrátil.

Nápovědy

@Vita: já souhlasím s Vladanem, že pokud jsou nápovědy součástí herního systému, není nic proti ničemu je použít. A nemyslím si, že bychom například my brali nápovědy nějak příliš brzo nebo příliš lehkovážně. Naopak. V některých z posledních ročníků včetně tohoto jsem si zpětně říkal, že jsme se neměli rozpakovat brát nápovědy daleko dřív a mohli jsme dojít dál (i se započtením čekání na turniketu).

Je taky pravda, že se bezvíček za poslední roky posunul od vyloženě opruzných úloh typu memorika nebo Louzdřice a Loušpice (pamatujete tu kosu u Skihotelu?) k tomu, že aspoň část úloh je relativně zábavná (loňský most, letošní 3D tisk). Možná námět do budoucna – proč by nemohly být zábavné všechny? Myslím samozřejmě pro hráče, ne nutně jen pro pořadatele.

No a od toho už je jen krůček k nápadu, že vlastně na šifrovačky chodíme zejména kvůli zajímavým šifrám. Takže proč by ty úlohy neměly být ve formě pěkných a zajímavých šifer, možná o něco jednodušších než šifry „ostré“. Co mi to jen připomíná? Už jsem tady někdy zmiňoval, že ze všech her mi přijde asi nejlepší herní systém NAPALMně?

Tak ještě přiznání, jak neslavně jsme dopadli my. Minimálně půlka týmu včetně mě dost váhala, jestli se na Svíčky vůbec vypravit (se Svíčkami to nesouvisí). To mělo bohužel za následek, že jsme nepřijeli úplně naladěni. Pak nám start opravdu nesedl a přesto, že jsme měli řadu správných pozorování, tak nám prostě nic v hlavě nezapínalo. Deadka na trojce a trápení trpaslících nás přivedlo ke zbabělému útěku domů vlakem o páté ráno. Nelitujeme toho, protože bychom se stejně jen dál trápili. Není každý den posvícení. Orgům ale chceme vyjádřit velké poděkování za přípravu a pochválit je za odvahu experimentovat. Je mi líto, že jsme byli na úplně jiné vlně a tak jsme si to nemohli užít. Riziko, že nevyjde netestovatelný předpoklad o chování týmů, se minimalizuje jen těžko, snad jen konzultací s někým šifrovačkově protřelým mimo orgovský tým. Ale nechci se pouštět do hraběcích rad. Díky za hru a těším se na příště.

jak se na Svíčkách volá

Po přečtení Síbova zevrubného výkladu o nápovědách mi to nedá, abych nezmínila, jak nastavený systém působí na týmy ve spodní polovině až třetině herního pole. My jsme loni naopak nabyli dojmu, že na Svíčkách je potřeba o nápovědu volat včas, jelikož se zpravidla ukáže, že bychom bez ní šifru stejně nevyřešili, a pak je nám líto ztracených hodin. V tomto nás pak utvrdili i sami organizátoři, kteří nás utěšovali, že jiné týmy volají ještě častěji a hlavně dřív než my. Takže jsem začala Svíčky brát léčebnu fóbie z telefonování :-) (Musím ovšem říci, že loni byla s napovídajícími mnohem větší legrace – například přijímali hovor se slovy „my o vlku…“)

A pokud jde o zatajování toho, jaký druh nápovědy bude týmu poskytnut, vězte, že bodem, kdy jsem se definitivně rozhodla, že chci jít na vlak, byla chvíle, kdy nás nápověda poslala do Vídeňky. Jelikož jsem nemohla tušit, že bychom tam byli našli zjednodušenou verzi šifry, nabyla jsem dojmu, že buď už organizátorům nestojíme ani za to, aby nám něco napověděli, nebo že je ta šifra natolik „zhulená“, že k nápovědu poskytnout nelze.

Souhlasím také s níže vyjádřeným stýskáním po světové fázi Bezvíčku. U toho jsem se totiž vždycky pobavila a dokonce jsme získali nějaké body, zatímco od chvíle, kdy Bezvíček probíhá paralelně se Svíčkami, jsem se ještě nedostala dál než k prolistování zadání. (Je-li jasné, že na Turniket stejně nedojdeme, připadalo by mi nekolegiální koukat do něčeho jiného než do šifry.) Což je rozhodně škoda.

Nemapu jsem brala tak, že je prostě celá divná, takže mě vůbec nenapadlo, že by některé její prvky mohly mít nějaký systém… Luciferburk se ve směru od Obrovan hledal špatně, když jsme netušili, jestli hledáme skálu, pramen, památný strom nebo co vlastně… (Je samozřejmě možné, že týmy, které nebyly u kaple sv. Anny, ze které se vyklubala rozhledna, takovou paranoiou netrpěly, a hledaly rovnou hrad.) Nicméně pohybovat se ve fiktivní oblasti bylo skvělé, nasmáli jsme se nad ní dosyta (sv. Dežo, sv. Koumes a sv. Hanzelka jsou nezapomenutelní) a během dlouhé cesty do Obrovan jsem se dobře bavila spekulacemi, jak bychom si asi kupovali lístek na vlak, kdyby ještě nějaký jel… (zde ovšem musím přiznat, že s voláním o tuto nápovědu jsme úmyslně váhali do doby, než se bouřka přežene, a že ten nádherný výhled z tribuny na duhu stál za to :-) ).

reportaz

Zvířátka napsala svou historicky první reportáž: http://goo.gl/btb4Jq

Hlavním autorem je Robert.

Nápovědy

Na šifrovačce, kde jsou nápovědy součástí pravidel mi jejich využívání přijde normální. Po bitvě mám pocit, že by trojce prospělo místo záchrany zopakovat nápovědu a přidat na konci … „a tak dále“. Ale kdo ví třeba by ani to nepomohlo, každopádňe přeskočení bylo mnohem větším trestem.

Napovedy

Ja bych jen rad pridal sve .02$ k systemu napoved – zase, muj osobni nazor, tym se se mnou asi shodovat nebude, navic si to urcite zachvili rozmyslim, ale:

Ucelem sifrovacky je projit hru bez napoved. To, ze orgove nekde vymeknou a napovedy nabidnou je vicemene jejich dobra vule, a v okamziku, kdy beru prvni napovedu, tak muzu pocitat s tim, ze jsem se sanci na umisteni skoncil (viz hry, kde se za napovedu strhavaji body, pripadne kde orgove poradi, ale pak se uz jde mimo umisteni).

Stezovat si na to, ze u napovedy neni jasne nakolik tym poskodi, nebo kam az kvuli ni bude muset bezet, je dost zvlastni. Komu to vadi, tak at napovedy nebere, a vsechny sifry si vylusti – sportovni chovani je vyhrat tak, ze clovek vylusti vsechno prvni, a ne ze takticky sem tam neco vynecha, a kdyz uz mu to nevyjde, tak si muze plakat akorat doma do skrine, stezovat si orgum je nebetycna drzost.

--V

oheň

Ještě bych chtěl touto cestou dodatečně poděkovat týmu, který nám na Žalůvce nabídl oheň. Pomohl nám proti trudomyslnosti, vlezlému chladu a zpětně to hodnotím jako výrazné (a jediné) plus tohoto stanoviště ;-).

Herní systém

pro Dejwa: To, že tým nutně začne brát jednu nápovědu za druhou, když se mu nedaří, záleží na týmu (nebo na stylu, který mu vyhovuje).

My jsme letos např. brali nápovědu až když jsme fakt byli přesvědčení, že nevíme jak dál a také jsme se snažili udržet vyrovnané konto. Za hru jsme vzali dvě nápovědy (jednu na 2 a jednu na 6) a v podstatě těch 8 bodů – možná i víc – na to jsme v té chvíli už měli. Nápověda na 2 byla rovnou na stanoviště, takže nás (kromě bodů) nijak nepenalizovala. Jedinou zacházku jsme si tedy dali při nápovědě na 6.

Na 7 jsme pak váhali, jestli vzít další „na dluh“ nebo luštit dál – bylo to už před koncem hry a zdálo se nám, že nápověda už by byla stejně k ničemu – pokud by vyžadovala přesun na hodinu. Nakonec jsme tam tedy skončili asi hodinu před koncem hry, protože v textu byla spousta námětů jak to luštit a nic z toho nám nefungovalo.

Co jsem chtěl jen zdůraznit, že jsme hráli snad v duchu toho, jak si to orgové představovali – t.j. nebrat moc nápověd a spíš luštit (a držet nezáporné konto bezvíčku) – jediná drobná muška byla, že s tímhle přístupem jsme na Turniket neměli žádnou šanci, ale právě teprve tam by se nám to „vrátilo“. Prostě to všechno šlo strašně ztuha a ty „správné“ nápady přicházely vždycky až jako poslední.

Jestli to je horší, než brát nápovědy rychleji i za cenu záseku na Turniketu, nevím. Dovedu si představit oba postupy jako použitelné a z různých důvodů preferované.