Jelikož jsme to úplně nezvládli osobně po hře (kdo by odmítl
svíčkovou, i když je na opačné straně města), chtěl bych alespoň takto
poděkovat za hru. Výsledek možná pozitivně ovlivnil naše celkové
vnímání hry, ale myslím, že i bez něj bychom drtivou většinu šifer
hodnotili dost pozitivně. Co mě fascinuje, je fakt, že většinu šifer
z finále jsme luštili zhruba dvě hodiny, a přesto je vyluštili. A co je
ještě drsnější – když dva první týmy dojdou zároveň na
stanoviště, luští skoro tři hodiny a poté se zároveň zvednou a jdou dál
:-) Každopádně ve finále jsme měli opakovaně dojem, že autor šifry je
sadista (i proto všichni tušíme, kdo je autor), který chce, aby týmy
dělaly přesně to, co moc dobře ví, že dělat nechtějí –
1. přepisovat miliardu písmen do morzeovky, stříhat pásky, skládat a
lepit, 2. přepisovat si spoustu vět z dlažby na náměstí 3. hledat ve
strašně dlouhém textu písmeno v (v našem případě bylo potřeba to
přečíst tak 50×). No naštěstí se u nás nerozmohl jinak běžný
přístup – nechám to na ostatních a budu se věnovat
„důležitější“ činnosti, a dokonce se našel i někdo, kdo opíše
všechno, co uvidí napsané na zemi, i když je to zjevně k ničemu (no
nebylo, díky Martine). O to větší je ovšem euforie, když je sadista
poražen. Ještě jednou díky.
|