Zeď nářků

Aplikovaný voy-a-ger...

…taky vyluštil Lenocha bez lenošení.

Různé barvy bonbónků...

… jsou přirozenou vlastností bonbónků. Tak se prodávají. Stejná barva bonbónků by představovala autorský zásah nesouvisející s principem. A zavařili byste si mozkové závity na úvahách, proč jsou třeba u všech všudy všechny zrovna oranžové, když by mohly být klidně zelené.

Poděkování

Díky orgům za letošní Svíčky. Z jednotlivých prvků a dojmů bych zvlášť vypíchl:

• Naši soukromou číšnici. Bylo bezva sledovat, jak se intervaly v dodávkách jídla jako mávnutím kouzelného proutku zrychlily, sotva jsme sáhli do peněženky.
• Šifru s povodími a šifru s opaky. Nádhera.
• Skládání papíru a mřížku. Sice jsme se nevyhnuli nápovědě, protože jsme si nevzpomněli na papír, ale pak přišlo totální analytické porno, při kterém jsme ji rozebrali na součástky a utloukli, aniž bychom museli hnout papírem.
• Turniket s čistým štítem (poctivě vyčekáno plných 120 minut) a pak jsme ještě přes hodinu tvrdli na Lenochovi – už dlouho jsem si na šifrovačce nepřipadal takhle marnej a tenhle pocit vydržel až do konce. V celé druhé půlce hry jsme vlastně kysli na každé druhé šifře. Mimochodem, Lenoch byla taky lahůdka.
• Z města křížovku, mřížku i tenis. Škoda, že žrací šifra neměla hezčí a intuitivnější poslední krok. Dost možná bychom ji nedali ani kdybychom na ni měli pár hodin navíc.
• A nakonec svíčkovou, kořeněnou pocity zmaru a beznaděje. Moc se povedla, i když k snídani prostě chutná líp.

Takže díky a za rok snad zase. :-)

Krpál...

…a můžeme se živit spolu úzce souvisí. Jedno je v sobotu v poledne a druhé v neděli v poledne.

Tak zase za rok...

Chodíme sem a tam tmou. Cítíme se jako idioti. Je to vlastně celé moc dlouhé. Přesto nemůžeme stihnout, co bysme chtěli. Nechápeme, jak to ostatní dělají. Nerozumíme tomu, co se po nás chce, a nedostáváme, co bychom chtěli my. Neustále máme pocit prohry. Strašně rychle to utíká. Má to vlastně smysl? Ničemu nerozumíme, nic nechápeme.

Takový je život. Takové jsou Svíčky.

2 Richard

My jsme dali Lenocha bez lenošení (pokusili jsme se vyměnit zadání, ale jiné jsme nedostali). Myslím, že i Freezy Bee se hodně rychle radovali, takže bych si tipnul, že i oni.

Mřížka

@Dita Představ si čtvercový papír, který si položíš před sebe na stůl a přeložíš ho v půli shora dolů. Pak se na ten papír podíváš rovnoběžně se stolem směrem „nahoru“.

Uvidíš něco, co by se dalo popsat svíčkovskou notací jako: vrstva (papíru) jedna vrstva (papíru) zezadu vrstva (papíru)

Protože vidíš ty dvě přehnuté půlky jako dvě vrstvy papíru nad sebou a ten „vzduch“ mezi nimi má jednu vrstvu papíru zazadu, což je ten ohyb.

Kdybys to místo shora dolů, přeložila zdola nahoru, vypadalo by to takto: vrstva jedna vrstva zepředu vrstva

Přeložením tohoto útvaru znova v půlce vyrobíš 4 vrstvy papíru a podle toho v jakém směru překlady budou, budou „vzduchy“ mezi vrstvami ohraničené z různých stran.

Zadání šifry je popis čtvercového papíru 8×8 přeloženého šestkrát, s tím, že kde je místo „vrstva“ napsáno „prázdno“, je pole v papíru vystřižené.

Mřížka

Mohli byste mi prosím někdo jak pro blbce vysvětlit, jak se řešila ta překládací mřížka? Na to, co je tu napsáno v řešení, jsme přišli víceméně taky, ale stejně netuším, co se s tím jako mělo reálně dělat…

reflexe

Přestože jsme celou dobu měli pocit, že jsme na chvostu, hru jsme si překvapivě užívali a ani déšť nám to nemohl zkazit. Co mne jen mrzelo, že šifra s trojúhelníky nepoužívala nějaká snažší slova. Přesto, že jsme věděli princip a pár slov i našli, nakonec jsme brali nápovědu a stejně to pak trvalo ještě hodinu než jsme to dali dohromady. A jak to správně přečíst už nám uniklo úplně.

Druhá kontroverzní šifra byly první houby. Kde nás mátlo rozložení 3×7 a zelená a červená u čísel. Hodně dlouho jsme to zkoušeli naroubovat na „lékárničku“, kde byly pěkné červené a zelené pilulky (i když jsme měli i výklad jedlé vs. jedovaté). Teprve první nápověda nás od toho dokázala odpoutat.

Také se nám na téhle šifře přihodila zajímavá věc. Tým, který seděl kousek od nás, se nás přišel zeptat, jestli bychom jim mohli potvrdit, jestli máme stejně žlutých pilulek v nějakém kastlíku. Při srovnání se pak ukázalo, že máme úplně jiné barvy, z čehož jsme usoudili, že na barvách nezáleží (leda by každý tým dostal „personalizovanou“ sadu, ale to se nám zdálo dost nepravděpodobné).

Každopádně to byla celkem zajímavá informace, kterou jsme pak sice už nikde nepoužili, ale i tak považuji použití různých barev za zbytečného trojana (pokud tedy skutečně byly zbytečné).

Jinak musím ocenit, že všechny šifry (na které jsme narazili) byly týmové, kde každý mohl nějak přispět, což nás asi zachránilo od toho, abychom propadli trudomyslnosti.

Ještě by mě zajímalo, jestli někdo vyřešil Lenocha (první šifru za turniketem) z prvního zadání a jestli autorský záměr byl zpomalit týmy na turniketu.

Reportáž týmu Dopijem a pudem…

Ahoj, předně moc děkuji za fajn Svíčky. I přes rozpačitý začátek jsem si je moc užil a velkou měrou se na tom podílely děti, které nám obstarávaly zábavu při čekání na Turniketu. Ale i některé šifry byly dobré. ;-)

Rovnou během hry jsem průběžně „sepisoval“ „něco jako reportáž“:https://photos.app.goo.gl/…7AUafee9GF17, tak bych se o to rád podělil, snad se u toho pobavíte aspoň trochu jako my, když jsme to prožívali. :-)