Zeď nářků

> Dero, chtěl bych docela vidět ty přehršle serifových fontů (které zároveň ze zjevných důvodů nejsou kurzíva), které mají asymetrické I.

Radku, všechny mají asymetrické i. (Hint: rozdíl mezi tvým a mým.)

Kromě toho bych argumentoval, že zrovna znak I je v šifře zbytečně, stejně jako C, F, H a J. Topologicky unikátní kombinace čtyř horních teček mají (popořadě v abecedě) písmena A, B, D, E, G. Z nich lze tuto šifru právě tak sestavit. Kdyby se tak stalo, tak můžeš použít i tebou předpokládané verzálky a zároveň budeš v šifře mít silnější nápovědu na její princip. („Proč zrovna ABDEG?“ je IMHO zajímavější otázka s méně rozumnými odpověďmi než „Proč zrovna prvních 10?“)

Velký dík orgům!

Milí orgové, chci za celý tým moc poděkovat za hru. Po každé šifrovačce se chystám napsat zpětnou vazbu, většinou to odkládám tak dlouho, až to odsunu natrvalo. Letos, snad některými vyprovokován předchozími komentáři, jsem se konečně dokopal…

Na Svíčkách jsme byli poprvé, tak jsem se rozhodl nejprve podívat na loňské šifry, načež jsem prakticky hned začal pochybovat, že jsme se přihlásili správně (šifry jsem často nechápal ani po rozkliknutí řešení a po rozkliknutí tajenky jsem si byl prakticky jistý, že bych stejně netušil kam pokračovat). Díky tomu jsme neměli velká očekávání, kam až se nám podaří dojít a konec „až“ v kamenolomu byl tedy spíš milým překvapením (ač jsme tedy v průběhu hry věřili, že bychom to snad i k Turniketu mohli zvládnout)…

1. Startovní šifra byla příjemná, celkem rychle jsme měli princip i dořešení, zarovnání textu do východního bloku docenili fajnšmekři v našem týmu až cestou na rozhlednu..
2. Šifra s ulicemi nám trvala asi šest hodin, ale moc se nám líbila (ač musím ostatním dát za pravdu, že tam minimálně jedna chyba v datu byla). Sice po malých krůčkách, ale stále jsme pokračovali dopředu s odhalováním jednotlivých prvků, což nám asi zachránilo příčetnost a dobrou náladu. Uznávám, že tajenka mohla být kratší (dolušťování stálo dost času), ale radost z toho, že konečně dostáváme rozumnou zprávu nám pomohla překonat i tohle. Po krátké diskusi se nám podařilo i správně intepretovat tajenku (ač ne všichni z nás byli o správnosti stoprocentně přesvědčení). Je pravda, že šifra byla na začátek poměrně pracná, ale na druhou stranu se mi takováhle luští mnohem líp za světla u otevřené hospody než později někde ve tmě v zimě a v dešti, takže i její zařazení takhle brzo hodnotím spíš pozitivně…
3. Tady jsme, asi jako někteří ostatní nejprve vyškrtali osmisměrku a pak se snažili řešit neřešitelné bludiště. Tenhle princip by se mi asi líbil víc. Takhle byla spousta slov jen zbytečný balast a nakonec (po čerpání nápovědy) jsme byli spíš zklamaní, že vlk se ani nesnažil honit zajíce a každý šel svou cestou. „E3EPO CYKOB“ za sebe hodnotím kladně, ač jsme nejprve zkoušeli E3 intepretovat jako čtverec mapy. Naštěstí jsme s sebou měli i lidi azbuky znalé…
4. Zeď byla dobrá. První nápad, že se jedná o země východního bloku, případně spolkové státy Východního Německa, případně kraje ČSSR jsme kvůli špatným počtům i tvarům rychle opustili. Pak následovalo pozorování, že jsou vždy 3–5 cihel celých, přičemž kdyby byla oprýskaná omítka náhodně, byly by mnohem častěji kouskované. Cihly byly v řádku po jedné – to už nás navedlo na morseovkový strom a dořešení (úspěch sklidilo hlavně to „přeřízla“, které bylo celé na jedné spojnici..)
5. U písmenek jsem celkem rychle došli k tomu, že musíme něco zrcadlit a rotovat (ač jsme museli občas chvíli luštit, jakou deformací které písmenko trpí, volbu fontu chválím). Brailla jsme rychle vyloučili, protože položená písmenka by přece jasně vycházela ve špatném rozměru a zbytečně jsme se zasekli na pokusech se semaforem (který nám jako jediný připadal smysluplně rotovatelný a zrcadlitelný). Po nápovědě (a konstatování, že jsem idiot, že mi předtím nedošlo, že první písmena nemají v Braiillu obsazené pozice) jsme pak už dořešili rychle. Trochu nás zamrzelo, že už zmizela východní tématika, ale nevím, zda se ještě třeba někde za lomem neobjevila.
6. Tady nám poměrně dlouho trvalo hledání šifry. Klášter jsme museli obejít dokola, abychom konečně při druhém průchodu podél hlavní silnice správně identifikovali stavbu i jinan. Značky prvků jsme pak měli celkem rychle (asi i díky Navíc), mezitajenku o něco později, ale celkově přišla tahle šifra v nevhodnou dobu nad ránem, kdy většina týmu postupně odpadávala. Pak jsme se strašně dlouho zasekli na převedení počtu slov v legendě na prvky (krom Cl a N byly všechny ostatní použité v křížovce). Po čerpání nápovědy (a zjištění, že periody jsou v tabulce řádky, ups..) jsme opět celkem rychle doluštili a pokračovali.
7. U číslíček jsme prakticky hned zjistili morseovku (snad i díky loňské Zkratce, nebo kde byl už podobný převod analogu do digitálu použitý). Pak už bylo rychlé zjisti kánonovou píseň a doobjevit, že spolu s pátým hlasem se přidává i šestý, který dal tušit tajenku. Pak bylo trochu pracné doluštění, obzvlášť ve chvíli, kdy se nám tam delší dobu snažil něco vysvětlovat místní Rus (ale aspoň se to hodilo k dotvoření atmosféry hry). Největší zklamání přišlo ve chvíli, kdy jsem doufal, že by nám třeba stačila první půlka tajenky, protože mě to úplně moc nebavilo, a dozvěděli jsem se jen „Dopijem a pudem na nam…“, takže nezbývalo, než tu řeholi dokončit..
8. Z písmenek jsme měli semafor a grafický výsledek prakticky hned, s interpretací to bylo trochu horší, protože jsem všem tvrdil, že je to jasný maltézský kříž. Ještě že jsme nic maltézského v KH nenašli, protože pak naštěstí brzo jeden člen týmu prohlásil, že to vypadá jako mapové mosty a pak už jsme šli najisto.
9. Zvířátkovské domino bylo pěkné, rychlé, jasné a celkově neurážlivé. Po rozhodnutí, zda je lví srdce, podíl nebo síla a rozstříhání (které následovalo neúspěšný pokus dát to rovnou ve stoje) už šlo všechno rychle. Skoro mi přišlo, že takhle jednoduché dvě šifry za sebou jsou až skoro zbytečné, ale jak tak čtu, mosty pro spoustu týmů taková dávačka nebyly…
10. Po nálezu chybějících písmenek jsme zjistili, že první věta má stejně slov jako slovo LUMPENKAVÁRNA a věta s vědmou stejně jako JOLANDA. Pak si někdo všiml spojení Dáne-daně, což mi sice přišlo pěkné, ale jelikož se to nehodilo do předchozího vzorce, prozatím jsme to zavrhli. Naštěstí poměrně rychle následoval kanón-kánon (a po potvrzení principu nakonec i kaňon) a mohli jsme Jolandu v klidu pohřbít a pokračovat dál.
11. Do kamenolomu jsme dorazili těsně před polednem a vytušili jsme, že to bude nejspíš naše konečná. Po půlhodině marné snahy jsme ještě zkusili vzít naši čtvrtou nápovědu. Po ní jsme ještě objevili, že kamenů je v lomu 42, ale to bylo tak všechno. Hypotézu, že jde o zprávu začínající „luštivkamenolomu“, kterou někdo řekl právě tam a tak se ozvěnou vrací a skládá se se zbytkem zprávy se nám nepodařilo ani rozvinout do správného řešení ani vyvrátit, a tak jsme se pak pěšky vydali v dešti zpátky na hlavní nádraží, kde jsme ještě stihli pivo v jedné z nejbizarnějších nádražek, jaké pamatuju…

Celkové pocity ze hry jsou veskrze kladné a pokud se nebudou příští Svíčky konat v době rodinné dovolené (nebo v horoucích peklech), myslím, že si to rádi zopakujeme. Ještě jednou díky!

Posvíčková

Souhlas s 1. 9., dojmy až tam :)

Já se přiznám, že jsem se s letošníma Svíčkama příliš ideově(sic!) nepotkal. Souhlasím s většinou z toho, co tady napsal Ivo. Docela zajímavý by byl komunistický retro-motiv, pokud by byl využitý častěji a méně samoúčelně (tajenka v Jen počkej, popsaná zeď).

„Šifry, které vyžadují hromadu googlení, jsou škaredé“, píšou na stránkách konkurenční šifrovačky. Já bych doplnil, že luštit googlící šifru ještě pár hodin poté, co máme správný nápad a víme co děláme, je ještě horší.

Další takový anti-pattern je, pokud po vyluštění šifry je ještě třeba navíc luštit tajenku, jako tomu bylo u těch dvojjmenných ulic i u Vlka a Zajíce. Pro některé týmy to může znamenat, že kromě tajenky pak luští i dead. Nám se to teda nestalo, ale …

Nejslabší období jsme měli na tom mnohociferném čísle. Zvládli jsme je správně rozdělit na deset úseků, jen jsme doplňovali levostranné nuly místo pravostranných (a pořád jsme drželi myšlenku, že kdyžtak těch pět sloupečků půjde ustřihnout ze začátku a přilepit na konec). Nápověda nám dala informaci, že nuly byly pravostranné, a že to překvapivě nějak souvisí s hudbou, kdy se noty cestou dolů přidávají a pak zase ubírají. V prostředním řádku zní nota z nějakého důvodu na pět čtvrťových dob, zatímco v horním a dolním na jednu. Ale co dělat, když v prostředním není ta šestka, ale třeba dvojka? A proč je tam zpěváků sedm, když největší číslice je šest? Že by se nepočítal ten dirigent? Po další asi hodině bez nápadu dead.

Zajímavá byla ta chemická šifra, byť závěrečný krok s adresováním pomocí period a řad byl nepříliš elegantní. My jsme tam nejdřív chtěli zkusit použít ten počet opakování jako označení přípony z českého chemického názvosloví.

Pěkná hříčka i místo byl ten dvojitý most – no ale je to typická nápadovka – pokud vás to napadlo, hodnotíte to jinak než někdo, kdo na to koukal hodinu a nenapadlo ho to.

Vyloženě elegantní byla ta trojková soustava skrytá ve změnách diakritiky. Klobouk dolů.

Nejtěžší šifra – v té abecedě byl i nějaký systém, který jsme jen neobjevili? My jsme to nakonec nějak vyscrabblili, ale elegantní nám to nepřišlo.

Řešit dvě Morseovky jako Set napadlo Martinu, naštěstí dostatečně brzo, než zbytek týmu stihnul zabřednout do sčítání ve trojkové soustavě s přenosem i bez přenosu.

Pěkný byl ten Javascript – to muselo dát práce, přitom taková blbost :-). Nevyluštili jsme jen proto, že nás nenapadlo ASCII, všechno ostatní jsme měli. Ale zpětně uznávám, že tematicky tam v zásadě bylo ASCII na místě. Možná kdyby místo těch čtyřciferných číslic nahoře bylo dvakrát tolik dvouciferných?

Oceňuju tu část trasy, kterou jsem měl možnost vidět. Zejména vypuštěná nádrž na vrcholu kopce v té tmě a dešti vypadala fakt impozantně – netušíte někdo něco o historii této stavby?

Mimochodem, bylo by pěkné, kdyby po hře věci z webu nemizely v nenávratnu slitím ročníku do jedné neúplné archivní stránky. Například už teď tam nejsou ty úvodní motivační otázky, seznam týmů taky zmizí, a tak podobně. Když to zvládli na TMOU i napříč několika generacemi webového rozhraní, tak by to jít mělo.

díky

Moc děkuju orgům za pestrou a intelektuálně náročnou hru (fyzicky tolik ne, což mé nohy ocenily).

Marwin většinu mých disentních názorů oproti předchozím komentářům vlastně vyplácl, nelze mi než souhlasně přikyvovat. Detailněji:

Start – zkratky byly srandovní, uplatnil jsem konečně svoje stáří a spoluhráčky se aspoň mohly učit nazpaměť věty jako Oplatek přežil Bulharku hematoložkou, protože to se jim určitě bude jednou hodit!

1. Ulice a časové osy – do dramaturgie (těžká oser šifra na začátku) bych orgům nerad kecal, přijde mi to na Svíčkách normální. Kdyby takových her bylo víc, asi by to bylo utrpení, ale tím, že je právě jedna hra, která vám může opakovaně už na dvojce nakálet na záda a ještě to rozmazat, z toho dělá zajímavý prvek. Samotná šifra trpěla drobnými kostrukčními nedotaženostmi, ale nakonec z ní mám dobrý pocit. Interpretace tajenky je sice poměrně Svíčková a nutně jsem tomu kostelu zpočátku taky nevěřil, ale stejně jsem na lepší nepřišel, takže moc nešlo jít jinam.
2. Nu pagadi – tohle se mi moc nelíbilo kvůli balastním informacím a vzpomínal jsem na Síbovu reportáž o „bezodpadovém hospodářství na Svíčkách“, které po víkendu interpretuju tak, že odpad, který vznikne na nepoužit(eln)ých šifrách, nasypeme ve formě písmenek, slov, ornamentů a piktogramů do šifer, které chceme použít. Proč proboha Smokvoň? Proč aflatoxin? Proč tam je Q, které nejde škrtnout? Proč tam je dvakrát amok? Proč vlk radši někam nedojde? Proč tam je tolik zvířat (koza, sup, kuře, (pa)štika…) a jednoznačných asociací na jiná (mochna)? Čtení azbukou naopak oceňuju, je v šifře tématické a rozbíjí zažitou představu o morseovce tou zákeřnou trojkou.
3. Popsaná zeď – u republik SSSR jsme byli, i u krajů ČR, ale neprodleli jsme dlouho, protože ty tvary zas tak podobné nebyly. Trochu nás mátly zvýrazněné rohy. Nakonec zvítězila analýza a dovolím si nesouhlasit, že princip je nějak náhodný – na hře, která vítá i začátečníky, by to neprošlo, ale na Svíčkách se počítá s tím, že ti všechno neřeknou v prvním plánu, a odvodit ze vzorů cihel v dírách morseovkové podstromy je podle mě určitě v rámci toho, co lze po hráčích žádat.
4. Dva řádky písmen – chápu frustraci týmů, které to zabilo. Na druhou mně přijde logické na takhle formované šifře při záseku zkoušet šifrovací principy a tam už z toho ten braille nakonec musí vypadnout. Ten font je podle mě naprosto legitimní, říká prostě hlasitě „já jsem nesouměrný“. Dero, chtěl bych docela vidět ty přehršle serifových fontů (které zároveň ze zjevných důvodů nejsou kurzíva), které mají asymetrické I. Já ve Wordu žádný takový, který není zároveň tak trochu handschrift nemám.
5. Chemické prvky ze začátku spíše neoriginální (viz např Navíc letos), ale čtení to hodně spravilo
6. Kánon považuju za jednu z nejlepších šifer, které jsem za posledních pár let viděl, a jediná věc, která mě na ní štve je, že jsem ji nevymyslel já. Tajenka byla trochu dlouhá, ale luštění to nebránilo. Náš tým vůbec neodhalil morseovku, takže jsme ve zanalyzované šifře hledali topolotickýpopis nějakého hřbetu (pás deseti řádků se stoupající a klesající stranou) nebo písmena ve 3D grafice. Nápovědné zadání nám pomohlo k rozkladu a hledání rušivého hlasu, ale morseovku jsme v celé šifře objevili až pak! To bylo překvapení, když jsme si (už na odchodu na další stanoviště) uvědomili, že jsme morseovku měli celou dobu před očima! Lahůdka, i když nás potrápila.
7. semafor na křižovatce mostů – ještě před pár minutama bych řekl, že taková šifra se na Svíčky moc nehodí, ale když vidím, že jde vlastně o raritní značkový úkaz na mapě, tak to je spíš dobrý
8. Had ze zvířecích vlastností je spíš zapomenutelná šifra (ve smyslu takových už bylo), pěkné bylo vrácení se k vlčímu dítěti a zaječím úmyslům, neurazilo
9. Naopak kanón kaňon kánon byla originální, i když ne moc těžká. Nevěřil bych, že tam ta trojkovka jde dostat. Super.
10. Nejtěžší šifra hry mě moc neoslovila. Pruda v noci obcházet šutráky a fotit, a použije se to prostě k nějaké substituci. Nevím, dál. Proč byly ty cedule, které obsahovaly všechny názvy kamenů označeny zákazem svíček? Ty názvy tam někde neseděly, nebo co?

Na turniketu jsem se nejvíc bavil na němém slepém chromém, hlavně když to ostatní týmy mastily stejně jako my za nula. Super aktivita. Taky bylo dobré, jak tlupa týmů nervózně čeká, až si ostří hoši z Cornflakes konečně vezmou druhý help a pustí osmičkáře ven. Oni místo toho došli přesně v momentě, kdy jsem si dotočil pivo a převzal grilovaný hermelín, pacholci! Ale sváča bodla (dík!) a stejně jsme na morseovce vytuhli na dostatečně dlouho, abych to mohl dojíst.

Finále jsme skoro celé strávili na programu, dokonce jsme ho i spustili (spoiler, vyjde 42), úspěšně minuli mezitajenku a po nekonečných minutách přišli na potřebné kroky sami.

Celkově: já se na Svíčky dívám jinak než na ostatní šifrovačky, proto jsem o dost smířlivější k dramaturgii a dalším wtfům. Přirovnal bych to k filmovým zážitkům. S malým synovcem si zajdete na Avengery, čekáte spoustu akce, přehršle vjemů, efekty a vítězství dobra nad zlem (Matrix třeba), s mámou jednou za čas půjdete na českou komedii, kde vládne pohoda, lidi se nakonec dohodnou a všechno dobře dopadne (Sova, Palapeli), s partnerem/par­tnerkou o výročí půjdete na dobře promyšlený thriller s hvězdným obsazením (Napalmně, iNula). No a když jste sami, tak jednou za čas potřebujete rozbít holywoodské stereotypy o dobru, zlu adramatickém oblouku ve třech jednáních nějakým Lynchem nebo jiným von Trierem, kde prostě chcete, aby vás bolel mozek i srdce, aby hlavní hrdina umřel v prvních minutách a kde se může stát, že něco to nepochopíte. No, a to jsou Svíčky.

Na ulicích mám jen pocit, že jednou Orten umřel o rok špatně. Měli jsme pracovitý tým, takže konstrukce poměrně funkční luštící pipe měla šanci na úspěch … i tak to zabralo neskutečně času, ale na to jsme na první šifře svíček zvyklí (ta předtím byla kvůli covidu průchozí). Interpretaci s tím, že kostel není jen lexikografický, ale máme k tomu konkrétnímu jít nikdo v týmu nezpochybňoval, … nejpravděpodobnější místo kam jít.

Není pravda že na interpretaci tajenky Jen počkej nebyly hinty … viz MIRU MIR! a AURORA. Nám bohužel nápověda, která naznačila jak dojít k tajence CYKOB E3EPO, na kterou jsme před tím přes hodinu čučeli odradila od předem plánované strategie brát nápovědy brzo. Chemii i lom jsme tak mohli dát mnohem dříve, případně se víc pobavit na turniketu.

Půlka Hlubočepské rarity mostu nad mostem nad mostkem 20m/40m znamenala, že jsem šifru nevyzvedl (vzdal jsem to u Habru? po 30m) a vracel se pro ni později Jeffer. Při možnostech interpretace jako jezuitský kříž …

Hodně jsme se pobavili naší (ne)schopností, kdy jsme nejprve četli morseovku OHEN OHEN z úseku jedniček délek 3 a 5 a až poté objevili morseovku v úvodních a koncových úsecích. Nevím, jestli bychom rozklad na součin dělali, pokud bychom si přečetli krajní sloky.

Těším se na zveřejnění řešení šifry AVE KAKAO OKAPETE CHAPETE ESA … mám pocit, že je závislá na drobných detailech a i v klidu mám potíže to dotáhnout.

Zeď nářků plní svůj účel

Nepotřebuje Zeď nářků přistavět? Nebo vykopat strouhu? Jaký plyn se používá při výrobě Svíček? Jaké Zvířátko roní slzy? Žalva? Pláče Labuť když zpívá? A zpívá vůbec? A co dodat? Kapesníky? Roušky? A nestačilo by prostě jen něco krátce napsat?

Užili jsme si to báječně jako vždy a těšíme se na další ročník!!!

@Dero

Mám nutkání reagovat asi hlavě proto, že bych se chtěl zastat víceméně všeho toho, k čemu jsi měl výhrady (snad možná s výjimkou balastu v Zajícovi). A jasně, uvědomuju si, že je to ovlivněno tím, že jsme se tím letos nějak poprali.

Prudící tajenka na dvojce nás prudila taky, ale i tak mi to přišlo jako – řekněme – dramaturgicky zajímavý prvek. A bylo to hned vedle hospody, což oceňuju (ještěže jsme tam letos i přes váhání, jestli se to na dvojce vyplatí, zapadli hned).

Kryptické tajenky ke Svíčkám už (minimálně několik let) patří. Občas nás taky potrápily, ale proč ne. Je to součást luštění.

Ten „ozdobný font“ mi přišel pro danou šifru velmi vhodný, dával tomu několik prvků navíc – kromě jednoznačné nesymetrie (kde máš pravdu, že by šlo zajistit i jinak) to bylo například to, že chvíli trvalo ověřit, že existují opravdu jen 4 rotace a ne třeba 8. I některá písmena musel po převrácení člověk trochu „dekódovat“ sama o sobě, což se mi taky docela líbilo.

Nejvíc bych se chtěl ale zastat té morseovky na turniketu. Karetní hru „Set!“ neznám, ale i tak mi tento způsob kombinování tří znaků (tj. binární funkce znak x znak → znak na tříprvkové množině) přijde jednoznačně nejhezčí. Dokonce natolik, že přestože jsem původně chtěl jako první zkoušet úplně jiné možnosti, když začal Bebe provádět tohle, tak jsem se k tomu hned přiklonil jako k mnohem lepší a intuitivnější variantě.

Poděkování

Díky za hru, mně se hra líbila, byť jsme došli jen k Turniketu (a se třemi deady – zeď, písnička a kameny v lomu). Pevně doufám, že koncept, kdy první část je ve městě, a druhá v terénu, byl jen letošní exces vyplývající z krásy Kutné Hory. Pokud ne, tak by mi to bylo moc líto, protože Svíčky jsou jediná noční hra na kterou chodím. A to právě proto, že první (převážná) část je v terénu, který mám výrazně raději než posedávání po městě.

Tomáš: vlastností TOP žebříčků je to, že jsou individuální. Jak těch „nejlepších, tak "nejhorších“. A jak píšu: abych nějakou šifru vnímal jako špatnou – ale přitom výraznou – musí v sobě obsahovat něco zajímavého, i po letech zapamatovatelného (nestačí, aby byla jenom nemastná, neslaná, případně s velkou chybou). Vlastně se vůbec nerozcházíme: nápad té šifry je fajn – a píšu to. Ale pro zařazení do mého TO10 nejhorších by zkrátka stačila už jen ta nesmyslně dlouhá tajenka. Mě osobně zkazila minimálně první třetinu hry, která prostě přestala být zábavná díky téhle jediné šifře: vrátila mě do vzpomínek na ročníky Svíček, které se mi nelíbily (viz pro mě osobně nezapomenutelně nedomyšlený letovický ročník), narušila cosi jako důvěru ve hru, vytvořila „strach z toho“, co nás možná ještě potká, když tohle bylo hned na začátku – místo očekávání „co nás ještě potká“. (vlastně to všechno, o čem píše Dero). Jsou to vše individuální „pojmy a dojmy“ – ale bylo by ode mě nesolidní to před organizátory zamlčovat:) Pokud někdo bude považovat „uliční“ za dobrou šifru, naprosto ok, není třeba, abychom všechno všichni vnímali stejně…