Zeď nářků

re: Set

Indexi, jj, set se používá. Řekněme, že souhlasím, že ty tajenky se dají označit za pevné (i když si je všechny volíte).

Nesouhlasím ale s tím, že v kontextu letošních Svíček platí implicitní premisa „vypadá to jako morseovka, je to morseovka“. Třeba na písničce to vypadalo jako binár a byla to morseovka. A taky nesouhlasím s tím, že musí platit premisa, že dělám binární operaci nad znaky v těch dvou tajenkách. To je jen předpoklad, který je záhodno nějak ověřit, ale tady nebylo jak jinak, než prostě říct „set“ a zkusit ho aplikovat.

Takže jsme si třeba hráli dost s trojkovkou a variantami na ni. V tom kontextu totiž sčítání variabilního (znaky na špízu) k „pevnému“ (tajenka př. „namka“) může vygenerovat úplně cokoli. Případně může morseovka na dřívku být předpis pro to, v jakém pořadí se jedí věci z dřívek – což by bylo hezké vzhledem k tomu, že se ze špízu kusy jídla stahují postupně. Tj. stáhnu kousek a „odhalím“ jeden znak morse, který mi „nějak“ řekne, co sníst dál. Tím odhalím další kousek atp.

Ulice

Reaguji na hodnocení Iva k šifře na Kaňku a její zařazení mezi TOP nepovedené šifry. Asi bude víc prostoru v reportáži nebo v komentářích k jednotlivým šifrám, ale zařazení do TOP žebříčku si zaslouží samostatnou reakci na obecném fóru.

Já se musím šifry zastat. A to z jednoduchého a velmi důležitého důvodu. Názvy přejmenovaných ulic jsou (aspoň myslím) reálné. Přišlo mi hodně zajímavé, že přejmenované ulice tvoří spojité řetězce (až na tu, co jsme stejně měli ignorovat). Při luštění jsme měli pořád co dělat a šlo o krásně kolektivní práci – jedni dohledávali letopočty a jejich interpretaci v grafu a druzí pracovali s mapou a tvořili řetězce staro-nových ulic. Kostrbatou tajenku jsme taky celkem překousli. Šifra to byla těžká a pracná a asi by nevadilo ji použít někde dál než hned na začátek. Zařazení do TOP nejhorších si ale nezaslouží.

INDEX: ještě dodávám. I při pečlivě vytvořených poznámách o datacích partyzánů a jiných „velikánů“, práci s mapou sídlišť, ignoraci Lučanské a dělbě práce"hledání – zápis" trvá jedno písmeno 2–3 minuty. Vynásob si to počtem písmen a dojde ti, že když se dostaneš na konec řetězce a máš tam částečně chyby, pak ochota udělat to „znova a pořádně“ není situace, ve které bys nenadával, pokud nemáš zenový výcvik:) Rozhodně bylo rychlejší se spolehnout, že počty 0 a 1 budeme mít spíš (vesměs) správně a najít varianty písmen, kdy tajenka jako celek začne dávat smysl. To poslední „špatné“ slovo, tj. slovo „PRVNÍ“ jsme odladili odhadováním asi 3 minuty poté, cos od nás odešel, tj. rozhodně lepší/rychlejší, než to dělat „znova a pořádně“. To by byla další hodina a půl v pytli…

mosty

Marwin: aha, tak unikátní to rozložení mostů není, jen neobvyklé. Na té Bedně jsem asi nebyl…

INDEX: hele, my ale my tu energii tomu věnovali, posloužil jsi jen jako emoční hromosvod:) Rozhodně to není tak, že nadávání odvádělo (odvádí) pozornost od luštění. :)

@Ivo, @Dero

@Ivo: Já si jen říkal, že by bylo lepší vaši energii věnovat tomu, ať to jednou uděláte pořádně a správně, nikoliv nádávání na nás. I při vědomí, že to občas dělám stejně. @Dero: ad 5. Co vím, tak „set“ [https://en.wikipedia.org/wiki/Set_(card_game)] je jediná technika, jak při dvou pevných tajenkách (namka + pater) udělat tu třetí, tak aby převod fungoval. Zároveň mám pocit, že se to obdobně párkrát někde použilo, ale nemám to dohledané.

Poděkování

Díky za hru, orgové! Jako obvykle to byla výzva a silný zážitek, což je super. Jen jsem letos trochu častěji než jindy nechápavě kroutil hlavou nad logikou nebo zpracováním některých šifer a nad způsobem, jakým se pracovalo a nepracovalo s jednotícím motivem hry.

Zarazilo mě docela dost věcí:

1. Šifra s ulicemi: vtip s „komunisti jsou nuly“ se mi líbí, postupné myšlené běhání starými a novými ulicemi taky. Ale když už je proces získání každého jednotlivého písmene tajenky tak náročný, je skutečně nutné, aby tajenka měla 38 písmen a ještě navíc nebyla jednoznačná? (A je nutné, aby prolog celé hry – jindy sloužící jen jako koření – byl až takovou měrou důležitý pro ignorování nedokonalosti šifry? Myslím tím tu Lučanskou.)
2. Šifra se zajícem a vlkem a spousta nevyužitých dat v tabulce. Byla tam někde nějaká mezitajenka typu „čti cesty v azbuce“, nebo veškerá nepoužitá data byla jen výplň?
3. Šifra s popsanou zdí: Naučili jsme se, že se v šifrách letos používá nějaký socialistický prvek, takže jsme v dírách v omítce hned hledali tvar sovětských socialistických republik. Děr je 14, stejně jako republik SSSR bez Ruska. Inu, náhoda a naše blbost, že jsme se na to upnuli. Že se použije „náhodný“ šifrovací princip, který s námětem šifry nemá nic společného, to jsme taky nečekali a možná měli. Ale jedna věc mě štve pořád: poprosil bych ke zvážení, jestli týmům, které dostávají znění tajenky, bylo možné říkat doslova „Tajenka šifry zní: XYZ“, protože dead ve znění „Kde by spálená přeřízla spáleného“ zní zejména u téhle šifry spíš jako postupná nápověda a taky jsme s ním tak skoro hodinu pracovali, než jsme si to stejné znění sami vyluštili a pochopili, že jde o tajenku.
4. Šifra s dvěma řádky otočených písmen: Proč byl použitý takový zvláštní ozdobný font? Pokud proto, aby bylo poznat rotace i zrcadlení, tak to při omezení na a-j splní skoro každý standardní serifový font. Vlastnost fontu jsme interpretovali špatně a strávili jsme hezké dvě hodiny konstruováním psacího písma z rotovaných a zrcadlených číslic 0–9, ze kterého tu a tam „něco lezlo“. To je samozřejmě naše volba a naše blbost, že se tomu věnujeme tak dlouho. Ale prostě nerozumím tomu, proč Svíčky tak často porušují Occamovu břitvu: šifru by sice bylo jednodušší vysázet nějakým standardním fontem, ale nestane se tak, a to zdánlivě bez jakéhokoli důvodu. Tohle mě mate a bere důvěru v ostatní šifry, které jsou třeba zase už hezké a kde na nějakém takovém detailu naopak záleží.
5. Špízy na turniketu. Krok „beru ze dvou stejně dlouhých morseovek stejný znak, pokud jsou znaky stejné, a třetí znak, pokud jsou různé“ mi přijde úplně ad hoc a byla by to jedna z posledních věcí, kterou bych se šifrou mohl chtít dělat. Takový princip totiž zabíjí jakoukoli analýzu, protože to znamená, že znaky z těch dvou morseovek jsou na odpovídajících si pozicích občas stejné a občas různé, což je… k ničemu. Kdyby se pokaždé lišily, tak by to šlo krásně analyticky vyluštit. Takhle člověka muselo napadnout, že chce zkusit zrovna tuhle operaci (a ne nějakou z mnoha rovnocenných dalších).

Prostě mě to ve výsledku letos moc nebavilo, ale oceňuju tu práci s přípravou hry. Zároveň vidím, že různé týmy kysly na různých šifrách, takže jde vidět, že naše problémy byly do nějaké míry opravdu jen naše a jiné týmy je uměly lépe vyřešit. Ale mám i přesto pocit, že hodně úloh Svíček obsahuje jak zvláštní prvky, které je potřeba ignorovat, tak zároveň zvláštní prvky, které je potřeba vzít v potaz. A záleží trochu na zkušenosti, trochu na štěstí a trochu na subjektivním filtru luštitele, jestli dokáže odignorovat ty správné zvláštní prvky.

A zpětnou vazbu bych chtěl zakončit tím, co se mi líbilo, protože toho taky bylo dost a postupem času budu jako vždycky vzpomínat spíš na to hezké.

1. Líbil se mi princip Ulicové šifry a to, že jsme se po čase naučili zpaměti data narození a úmrtí spousty slavných lidí a na trase se z toho vzájemně zkoušeli. Pořád bych byl raději, kdyby šifra nebyla tak „dlouhá“, ale tohle je její hezký a vtipný efekt. :)
2. Líbí se mi princip šifry, kde hlasy zpívají přes sebe známý text a do toho se přimíchá tajenka. K realizaci bych měl drobné připomínky, ale ve výsledku je to fakt vydařená šifra.
3. Líbí se mi šifra s kánon, kanón, kaňon. Sice jsem jí půlku prospal :), ale byla příjemně čistá a zábavná.
4. Líbí se mi nejtěžší šifra hry, tj. šifra s kameny. Byl to teda porod všechno zaznačit, ale zaprvé jsem to nedělal já :) a zadruhé mi přišlo, že ji šlo pěkně luštit analyticky.
5. Líbilo se mi pohoštění na Turniketu, díky moc za něj. A zábavné úlohy „nošení vody“ a především „němý, slepý, chromý“ (i když jsme z ní získali hezkých nula bodů).

Takže ještě jednou díky!

Ivo - reakce na okraj

Pokud termínem „unikátní“ myslíš „dostatečně vzácné“, pak nejspíš ano. Pokud ale vezmeme doslovný význam „jediné“, tak to určitě není – hned při hře se mi vybavila tajenka jedné staré Bedny: „vlaknadvlakem­nadpotokem“. Kdo si ji taky pamatuje? https://mapy.cz/zakladni?…

Pojmy a dojmy

Ahoj, za prvé díky za tradičně náročné Svíčky. V roce, kdy šifrovaček proběhlo pomálu, byla možnost nočního bědování nad šiframi vysloveně osvěžující.

Několik prvních hodin hry jsem měl pocit, že jsem v „Letovicích“. A dokonce dumal nad tím, jestli toho bědování není už moc, tj. jestli by nebylo nejlepší řešení najít noční spojení zpátky do Brna:) Naštěstí jsme psychické krizičky překonali a užili si hru až do konce.

Šifra č. 2 každopádně se probojovala do mého TOP10 listu nejvíc nepovedených a přitom výrazných(!) šifer všech dob. Dobrý na ní byl jenom nápad a to zase ne že ne. Tajenka o 37 písmenecch, nemožnost identifikovat některé průchody jednoznačně, nutnost luštit spojitě bez přeskakování písmen? Humus. Od chvíle, kdy přesně víme, co dělat, do bezchybného doluštění tajenky: 2,5 hodiny opruzu. Na druhé šifře? Bože, kdo tohle zařadil! A to celé proto, aby byla tajenka i přes románovou délku co nejkryptičtější, a odesílala nás mimo mapu, takže si rozhodně nejme jistí, že jdeme správně?! Jinde než na Svíčkách bych tam nešel, tady, při znalosti „Síbovin“, jsem moc neprostestoval. Asi jsem Indexe, který nás pozoroval, musel dost rozčilovat tvrzením, že horší šifru jsem za posledních 5 let (možná) nepotkal, no jo – ale i po hře ten pocit mám. Špatně dramaturgicky zařazená, nejednoznačná, nepřiměřeně pracná a nudná na dešifrování, a navíc obsahující minimálně jednu chybu (což taky u pracné šifry, kde se po nás hráčích chce bezchybnost, dost zneklidní). Naštětí jen jedna chyba. my jsme jich pochopitelně nasekali více a opravy stály mnoho času. Naneštěstí je také šifra v úvodu celé hry, který na dlouho rozhoduje o pocitu, náladě týmů.

Z trojky (Vlk a zajíc) taky blahem nejásám (a může to být právě důsledkem nálady z dvojky). Čím systematičtěji člověk od počátku luštil, tím víc se vzdaloval možnosti (rychle) vyřešit, protože šifra spotřebovala obrovské množství velmi pracně a umě (!!!) vytvořeného balastu, do kterého ukryla řešení. Kdo si všimnul hned na začátku slova vedle zajíce a igboroval celek, mohl asociovat. My jsme poctivě vyškrtali všechna horizontální a vertikální slova, vytvořili bludiště (hrany jsou neprůchodná spojení, tak jako v křížovce), povšimli si, že šrafáže odpovídají nejen morseovce ale spíše barvám v heraldice (na které odkazovaly texty před hrou). Zkrátka poctivá analýza celého systému. A pak jsme chtěli vymyslet nějaký logický průchod tajenkou, kdy zajíc peláší nejbližší cestou k východu a vlk se ho snaží dohonit, tj. krokové řešení, při němž se vlk a zajíc střídají. Mimochodem, naše bludiště cestu neobsahovalo, neboť na konci slov v „naší křížovce – bludišti“ průchod není, je tam hrana na konci slova. S nápovědou to pak šlo už rychle. Tuhle šifru bych asi bral, ale ne po té zatracené dvojce. Nálada v tu chvíi byla: máme za sebou už mnoho hodin hodin hry a vůbec nás to nebaví.

Naštěstí se šifry prudce zlepšily, náš výkon sice až do svítání jen mírně – ale brblat (po hře) není na co.

U „prvků“ jsme měli smůlu, že se nám podařilo pojmy krátit pomocí rébusů (OLAF se dá zkrátit na OLF, SOBOTA na SOTAS neboli S OB OTA) – akorát ta zatrolená SISI nám krátit nešla a bohužel nenakopla k opuštění špatné cesty, hledali jsme jinou císařovnu:) Ale to je naše chyba. U „červená se line záře“ jsme píseň neidentifikovali (a to ani po nápovědě), ale už před nápovědou se nám málem podařilo vyluštit tajenku hrubou analýzou změn – bylo jasné, že uprostřed se děje něco nesystémového, co asi bude nést tajenku (morseovkový řádek s tajenkou už na jednom papíře dokonce asi byl, ale v těch desítkách řádků čert aby si ho všimnul, když nevíme, že ho máme hledat) – po nápovědě jsme to doanalyzovali – a měli pocit, že jde o příšerný konstrukt. Po znalosti autorského řešení šifře velmi tleskám – nápadité, těžké, adekvátně realizované, snad jen tajenka mohla být opět o něco kratší:)

Mostní hříčka (tady reaguji na Ferne Sterne) moc hezká – řešením šifry přece nebyl kříž, ale mapová značka „most vedoucí nad mostem“ – což je unikátní místo dokonce i v ČR.

Pak přišly konečně pěkné asociativně hříčkové šifry.

Brutal force substituce 42 písmen v lomu mě osobně spíše potěšila hezkým návratem do dřevních šifrovacích dob, velmi povedeným využitím prostoru a koneckonců i další variací na klasické svíčkové dvojité substituce.

Málem jsme zkolabovali na „špízu“ – to byl totální útlum plný chyb při luštění, nakonec jsme to umlátili spíš vůlí nevzdat se.

A přišel nejzářivější moment – máme pár desítek minut na prolomení „algoritmu“, o kterém víme, že na něm po několika hodinách vzdala Bazinga – a který i několik dalších týmů luští na turniketu hodiny. Dáváme to za necelou půlhodinku stylem: určitě to nebude programování. Aha – na Vstupu začíná bludiště šipek. Délky sekvencí jsou vždy liché, co je uprostřed? Čísla. Hm hodně sedmiček, kdyby to byla dvojčíslí, pohybují se kolem sedmdesátky, v substitučním rozmezí – jenže z jejich rozdílů nic neleze. Je v šifře ještě další krok? NEE, na to nemáme čas. Ta čísla jsou tajenka, protože chceme, aby to byla tajenka:) Takže jak? Mobil? Ne! Co jiného z ustálených principů? No jo, ASCI kód, kdysi ho bývalo na šifrovačkách více. A jdeme aspoň vyzvednout třetí šifru za turniketem. Fajn spurt v záveru.

Celkově: přes brblání do půlnoci se mi to nakonec líbilo. Těch povedených šifer mnohem víc než těch, které nás nebraly. Krásná trasa: noční Kutná Hora je magická – asi jen škoda, že víc týmů nemělo šanci projít se neméně zajímavým terénem po ránu.

Dík a Svíčkám zdar!

Post mortem

V prvé řadě díky moc za hru! Na Svíčky jedeme každoročně s jistou dávkou masochismu, kdy nevíme, jestli nás víc vykostí šifry, déšť nebo naše blbost. A vždycky je to tak nějak vyrovnané. Letos si bohužel i po vyspání odnáším, že šifry měly víc zlomyslných prvků než bylo nutné.

Vzali jsme 3 deady, takže už o půlnoci bylo jasné, že turniket už neopustíme. A všechny 3 byly poté, co jsme hodinu koukali na vyluštěnou šifru a nezvládli interpretovat řešení.

Dead č.1 – 2ka (ulice) Šifra sama o sobě pracná jak blázen, měli jsme binár a jediné, co haprovalo, byla ta nespojitost. Naše blbost, že jsme si v prologu nevšimli, že nespojitost máme ignorovat (nešlo na prolog upozornit kurzívou v zadání??), takže až po nápovědě a získání nové topologie jsme už bez problémů doklepli „OBJEKT V NAZVU PRVNI ZASTAVKY TROJKY V ZAMEZI“. A tady začalo bohužel peklo na novo.

Idos linku č.3 v Kutné hoře nezná a elektronické mapy taky ne. Na mapě jsme viděli, že nějaká trojka je kreslená na sever a do autu vjede někde u Kaňku a tedy objekt v názvu by mohlo být slovo „KOSTEL“. Ale co dál? Jaký kostel? Kdyby objekt bylo třeba slovo DIVADLO nebo BARBORA, tak víme. Ale „kostel“? Nevíme.

Členka týmu dokonce navrhla, jestli se nezkusíme na blind jít podívat do toho Kaňku – že tam mimo mapu (sic!) nějaký kostel je, ale přehlasovali jsme ji 4:1. Tak moc nám nepřišlo logické, proč by to měl být zrovna tenhle kostel. A další problém bylo dohledání té trojky.. šli jsme podívat i na zastávky, kde by měla jezdit podle papírové mapy a našli tam značenou jako F16. Ech.

Když už byl autorský záměr vytlačit nás mimo mapu, nešlo tajenku sestrojit nějak víc potvrzujícím způsobem?

Dead č.2 – Vlk a zajíc Nápad hezký a po chvilce jsme měli vlčí a zaječí cestu. Nicméně vycházely nesmysly (CYKOB E3EPO), tak jsme zabředávali do čím dál složitějších konceptů, kdy zajíc skákal po dvou apod. Řešení jsem pochopil až dlouho po deadu a z toho laxního zaměňování lexikálních symbolů 3 a Z jen proto, že mají shodou okolností podobnou grafickou podobu, mi ještě chvíli cukalo v oku.

Opět pingnu autora – když už byl autorský záměr volně přejít při tajence do jazyka, který z povinných osnov zmizel před třiceti lety, nezasloužil zmínku v prologu? Máme do příště nastudovat základy maďarštiny, švédštiny…?

Dead č.3 – Kříž Nejednoznačnost interpretace řešení byla pro nás letos frustrující prvek hry. V městě plném kostelů a křižovatek dát jako řešení samotný kříž? Upřímně by mě zajímalo, kolik týmů to dalo „autorsky“ a přimhouřili až v závěru oko nad tím, že lípa byla dvakrát dál než říkalo upřesnítko, kolik týmů naopak haluzilo „hledáme kombinaci kříže a lípy“ a kolik si zavolalo o dead. My byli bohužel v poslední skupině.

Ale abych jen neremcal – líbilo se nám nosné téma celých Svíček a mezi šiframi byly i skvostné kousky. Bavila nás třeba chemická nebo trojkovka v lese a vyloženě nadšení jsme byli z Červená se line záře, jejíž lepení v páscích na TOI TOIku zůstane už navždycky mezi našimi top vzpomínkami. Ale i tady si vlastně vybavuju drobnou zlomyslnost v zadání. Bránilo něco přidat na konec těch 5 nul jako po každé sloce, aby počet znaků byl 1570 a víc potvrdil to rozdělení na úseky po 157? Tuhle jsme sice dali bez nápověd, ale drobná vada na kráse to byla.

No nic. Tak jsem se vyplakal a za rok se přijedeme nechat vykostit zas :).

Poděkování

Díky za hru!

Svíčky nás nezklamaly. Ani tradiční vysokou úrovní, ani náročností, ani skvělými šiframi, ani novými prvky.

Líbil se nám retro motiv. Zajímavý byl obrácený koncept město-terén. A nakonec oceňujeme i nečekané interpretace některých hotových řešení (Vlk a zajíc, Husův sbor nebo kříž). Trochu zklamáním byla Nejtěžší šifra v kamenolomu (teda – pokud to šlo jinak než brute force).

Celkově: PALEC NAHORU! Hodnotil ale můžeme jenom šifry po Spálený mlýn (dostali jsme se jenom ke třem finálovým šifrám).