Jak vznikla a doiterovala?
Nebudu se schovávat za kolektivní plurál, vymyslel jsem ji já.
Prvotní myšlenkou byla rekvizita. Příjmení, která jsou zároveň
jmény. Myslím, že prvním impulzem byla osobnost jednoho tragikomického
ministra, která si říkala o vtipný komentář, ale jistý si tím už
nejsem.
Další inspirací byl komiks Opráski sčeskí historje, který umí velmi
primitivní kresbou o pár čárkách vystihnout rysy člověka tak dobře, že
jej jde bez problému rozpoznat. Chtěl jsem si vyzkoušet, jestli bych totéž
dokázal udělat pomocí jednoduchého čtyřverší. Domníval jsem se, že mi
to nepůjde a brzy to zahodím. Nestalo se, šlo mi to dobře.
Bylo jasné, že má-li se tohle použít pro šifru, musí se vymyslet, jak
to přetavit v tajenku. Několik krkolomných nápadů nakonec vyřešila
krajina, která nápad nakonec nabídla sama. Tedy tak, že posledním vlastně
steganografickým krokem bude „vyber z množiny, co do ní nepatří“.
A ne, nepřipadalo mi na tom být nic zvyklosti bořící, ani jsem neměl
žádný takový záměr. Připadalo mi, že princip „vyber, co tam
nepatří“ je úplně standardní a běžný.
U kolegů jsem si ověřil, že odkázat na lokalitu Pavlův kříž
tajenkou „Pavel Kříž“ jim přijde dost věrohodné.
Narozeniny a jmeniny se pak už samy nabídly jako další doplnění tak,
aby mohla šifra fungovat na bázi vzájemné kontrly správnosti a postupného
zužování intervalů.
Tak nějak vypadal prototyp, který šel do prvních testů. No a pokud vám
připadá, že to je víceméně to, co bylo na ostré hře, tak je. Ona ta
šifra dál už totiž moc neiterovala, protože se v testech osvědčila.
Nebyla rychlá, to od ní ani nikdo nečekal, ale jinak umožňovala perfektní
dělbu práce, zapojení celého týmu, testeři se u ní vesměs dobře
bavili. Někomu se hodně líbila, někdo se vyjadřoval ve stylu „no
dobře“, negativní hodnocení k ní nezaujal nikdo. S interpretací
výsledku nikdo neměl problém. Asi byli všichni zhulení a zlomyslní.
Úpravy po testech byly jenom kosmetické. Zahrnovaly toto:
Zadání se mírně prodloužilo, aby bylo lehčí. Víc položek víc
zúží intervaly a snižuje nárok na úplnost. Tím snižuje závislost na
googlení. Záměr byl takový, aby pro tým složený ze vzdělaných lidí byl
(pokud chce) schopen dobrat se výsledku i bez googlu. Šifra je poměrně
odolná vůči chybám, umožňuje spíše děravost. Děravost velkého vzorku
je malou překážkou vyřešení. Děravost malého vzorku velkou.
Opravily se nějaké chyby. Jedno špatné seřazení, pár nešikovných
formulací v básničkách, pár věcných chyb tamtéž. Taky jedna rytmická
nepěknost.
Kříž v podobě plusu jsme nahradili křížovatějším křížem
v podobě dní pracovního klidu, o němž jsem se až tady dozvěděl, že je
to prý dýka.
Toť vše.
|