@Petr> pojmenovali jste si postavy, vznikla sada 52 křestních jmen. Po
seřazení podle svátků v kalendáři šla jména namapovat postupně na
malou a velkou abecedu. Pak monogramy těchto písmen pod básničkami seděly
na postavy z básniček, a to v pořadí, v jakém se ty postavy
narodily.
U nás ten postup proběhl asi lehce neautorsky – začali jsme tím, že
jsme udělali frekvenčku těch jmen a mapovali je na jasná písmena. Tím jsme
si všimli, že jsou monogramy chronologicky.
Když jsme byli asi v půlce, tak jsme si všimli, že se nám ty abecedy
vyskládávají hezky seřazené podle svátků a že různých jmen je navíc
52, tak jsme už jen narychlo doověřili, že sedí zbytek a měli dvě
abecedy.
So far, so good. Pavel Kříž byl u nás braný jen jako reference na formu
zadání básničkami a jako hint, který někomu pomůže na odpíchnutí, že
A=Pavel. Na básníky jsme byli připravení z první věty
úvodního textu.
A pak začalo právě to luštění. Máme tu dvě abecedy. Autor neměl
volnost, jaká jména vybrat (hezkých jmen je omezeně), ani jak je seřadit
(svátky jsou dané). Neměl volnost ani v tom, v jakém pořadí napsat
monogramy pod šifru. V čem volnost MĚL, jsou ty básničky. Navíc podivně
psané VELKÝMI písmeny. Super, takže bude to nějaké mapování z té
VELKÉ abecedy do malé? Nebo se tady použije, že Lojzička a Pepička jdou
spolu? A začalo počítání slov, vybírání písmen, kombinování svátků
(den jednoho, měsíc druhého) atd atd......
Když jsme po 3hodinové agónii našli víceméně náhodou v mapě Pavlův
kříž, odcházeli jsme na něj bez tradičního týmového „jsi
dobrýýý!“, protože jsme tomu moc nevěřili a celý přesun na něj
převládaly ambivalentní pocity („snad tam nejdeme zbytečně“ vs. „snad
to takhle proboha nemělo být“). A ty ambivalentní pocity (aspoň v našem
týmu) převládaly i dlouho poté, co jsme tam fakt našli rouru se
zadáním pětky.
|