Zeď nářků

Reportážka

…a tady je poděkování ve formě drobné reportážky: https://docs.google.com/…cGwxpHk/edit?…

Start

Ok, tak koriguju svůj názor, zřejmě je dostatek lidí, kteří si to jsou schopni rozmyslet. Mám se ještě co učit!

Start

Za nás +1 pro Síbu – šel jsem do bludiště, až když jsem věděl, co tam budu dělat a co sbírat (měli jsme už názvy míst), i když ta bumážka byla opravdu hodně matoucí a spíše naznačovala, že tam ani nemusíme. I tak jsme na startu strávili 3 hodiny, a to si nemyslím, že bychom nějak zakysli, pořád jsme se posouvali. Jinak díky za celou hru, byla výživná a přiměřeně ujetá jako vždy, líbila se. Navíc bonus v podobě předherní šifry s rychlíkem, prostě zážitek na celý život. :) Za rok přijedeme zas. ;)

Petře...

…já jsem si asi žádný konkrétní počet ani podíl nepředstavoval. Na to, abych k tomu mohl udělat nějaký kvalifikovaný odhad, jsem neměl dost dat. Prostě jsme jen nachystali, abychom jej směrovali tímto směrem. Že jde k zadání přistupovat velmi různorodým způsobem, jsme samozřejmě věděli a na startu to tak taky bylo. Než jsem musel převzít úkol nechat si nafackovat ostružinami v rokli, tak jsem ten start dost procházel, protože mne to zajímalo. Ty scénáře, jak k tomu přistupovat, taky nejsou zdaleka jen dva. On koneckonců ani člen týmu, který se do labyrintu rozeběhne ihned po přečtení bumážky, protože může, tak pobyt tam nemusí nutně strávit rychlosběrem kartiček s vypnutým myšlením ve stylu polního pychu a s tím, že myšlení se znovu zapne až po návratu k týmu. I takový člověk může sběr absolvovat s myšlením zapnutým a kromě věcí přinést z labyrintu i informace.

Aha, tak vidím, že jsem přehlédl příspěvek, který zvedá můj odhad týmů, které nešly hned do bludiště na jedna.

Síbo, ke startu...

…mám jednu otázku: kolik týmů sis před hrou tak představoval, že naplní tvůj optimální scénář (nepůjdu do labyrintu, dokud nebudu vědět, co tam hledám)? Mám totiž z tvého příspěvku pocit, že to číslo je nenulové, možná dokonce ve vyšších jednotkách.

Pokud je to tak, nejsem přesvědčen, že se to stalo (můj odhad je, že to tak udělalo nula týmů). Luštění šifry totiž začíná vždy pořádným prohlédnutím šifry a sběrem všech informací, které mohou být relevantní. Žádný tým se nechce znevýhodnit tím, že luští potenciálně neúplnou šifru. Tebou nastíněná situace mi připadá, jako kdyby se tým nepodíval na druhou stranu šifry, dokud by nenabyl přesvědčení, že ví, co tam má hledat a že bez ní nejde ta první vyluštit. V tomhle kontextu je samozřejmě vtipné, že jsme hned na druhé šifře dostali instrukci, že se máme na druhou stranu podívat (to jsem zažil poprvé).

Pokud to tak ovšem není, a ty jsi správně očekával, že nikdo optimální scénář nenaplní a lidi tam půjdou bez přípravy (a udělají ze sebe blbce), tak jsi jenom sviňka a to je v kontextu Svíček naprosto v pořádku.

Díky za hru

Děkujeme za hru. Byl to pro nás hustej zážitek. Dobře jsme se i zasmáli (manšestráky, dále šifra se symbolickou mrkví a vůbec). Hra začala brzo, a z toho důvodu dlouhý start tolik nevadil. S bludištěm jsme ale dlouho váhali, dokud nebudeme mít „opravdu jasno“. Na bumážce bych místo „pokud“ ocenil měně paranoiu vzbuzující „až“! Ale šifra jako taková moc pěkná. Vlastně všechny šifry se nám letos líbily. Za nás jeden z nejlepších ročníků. Díky a zas za rok!

Zeměkoule

Také jsem se podivil, proč to bludiště orgové nevysadili třeba v Robinsonově projekci. Ale pak jsem si vzpomněl, že projekce ve tvaru kruhu se občas používá (https://en.wikipedia.org/…n_projection). Ale i kdyby ne, asi bych to neřešil: Incident s neexistencí šimpanzova ocasu kdysi na Napalmě mě z těchto druhů záseků vyléčil.

Start

Přidám jeden hlas zastávající se startu, přestože jsme z něj odcházeli také po pár hodinách:-). Ač si přesný text bumážky nepamatuji, tak z ní IMHO bylo jasné, že do labyrintu musíme jít, jen nebylo jasné, kdy. Přesvědčeni o slušné šanci, že nic nezkazíme tím, když budeme mít komplet informace už ze začátku, jsem tam vyrazil a posbíral kartičky. Všiml jsem si, že kartičky nejsou v rovných chodbách okolo, ale jen v kulaté části představující svět. Týmu jsem volal jen pro krátkou konzultaci, jestli mapovat polohy písmenek. To jsme zamítli :-).

Šifra pak svou strukturou dost jasně napovídala, že jednotlivým zeměpisným názvům chceme přiřadit 24 písmen, tím přečíst první část textu a poté něco udělat se zbývajícími písmeny. Kartiček z bludiště bylo taky 24. Žádné třídění na kategorie díky tomu, co psal Síba, nefungovalo (názvy, co jsou ostrov i stát zároveň), dlouho jsme to zkoušeli přímo v šifře, která svým formátem trochu připomínala mapu světa v Mercatorovi (každý řádek i každý sloupec zabírá 15° zeměpisné šířky/délky).

No a přestože jsme si všimli tvaru bludiště a o Komenském též část týmu věděla, tak trvalo drahnou chvíli, než jsme se rozhodli utratit 120 Kč a jít tam ve dvou podruhé. Mapovat pak pozice bylo díky těm vzrostlým habrům dost zajímavé a zábavné. Díky předchozí analýze pak spárování s místy proběhlo rychle a jen jsme se plácli do čela.

Celkově mi to přišlo vyváženě svíčkovské, trochu nejistoty, co je a co není šifra, mě tady bavilo. Přidávám se s díky za celou hru!

Jinak šifra se testovala na třech týmových testech, z toho jednou v reálu v Brandýse. Bumážka byla jeho součástí od počátku. I na testech od stolu se testoval pohyb prstem po plánku i chování rozděleného týmu. Mimo komplexní testy se samostatně testovaly schopnosti rozpoznat místa v zadání bez dalšího. A pak také schopnosti jejich rozmístění na slepou mapu bez pomůcek.