Řeší se tu, jestli vadí variabilita a tím pádem neodhadnutelnost ceny
i užitečnosti nápovědy. Taktizování se díky tomu stává loterií, což
je podle mě prašť jak uhoď, protože obojí šifrovačkám škodí. Tým
ovšem zejména neví, jestli pro něj nakonec ta nápověda bude nebo nebude
nevyhnutelná. Tým nemůže kvalifikovaně odhadnout, zda má šanci šifru
vyřešit – ať už proto, že autor trochu přestřelil, nebo třeba proto,
že mu chybí nějaká schopnost nebo informace.
Proto je nejspravedlivější nepenalizované časové Binfo (případně
jeho modifikace s nutností vyluštit lehké šifry proti trudomyslnosti, pokud
to ostatním vylepší zážitek z čerpání nápovědy – já mám radši
prosté Binfo, kdy všichni řeší hlavní šifru/y a nerozptylují se úvahami
co by, kdyby). V kontextu vlastností hry požadovaných orgy Svíček Binfo
řeší i většinu problémů: tyto nápovědy nelze nadužívat, čerpat
takticky, nejsou výhodnější než luštění, přitom udrží týmy ve hře.
Jediný nástroj týmu, jak si zkusit pomoci, je poctivě luštit. Binfo
neuspokojuje škodolibost orgů a neřeší případ týmu, který se přijel
bavit a luštění aktuální šifry ho nebaví. To mi nevadí, koneckonců
může se prospat a zas bude líp. Částečně to jde řešit volbou kratšího
intervalu mezi vyzvednutím šifry a první možností žádat
o nápovědu.
Jinak při nákupu lístků do Obrovan jsme se pobavili, úplně jsem na to
zapomněla. Ale celkem snadno jsme pak skutečný název zastávky odhadli
z jízdního řádu, kde některé zastávky mají přídavek žst. a tím
pádem se snadno přiřadí k nádraží na nemapě.
|